Jedním z myslivců, který se vydal o víkendu na čekanou v Českém středohoří, byl i místopředseda mysliveckého sdružení Český granát Podsedice Aleš Helcl. Ani po zhruba dvouhodinovém čekání na posedu a pozdější takzvané šoulačce, tedy procházce lesem, se mu však v sobotu večer divočáka nepodařilo ani zahlédnout. Viděl jen srnce a daňky, v nedaleké velké oboře i jeleny a laně.

„V tuhle letní dobu se divočáci stahují k polím kvůli potravě a schovávají se v obilí, řepce nebo v kukuřici. Takže narazit na ně při čekané je těžké,“ řekl Právu Helcl s tím, že v létě musí myslivci maximálně využívat poznatky o zvycích zvěře.

V zimě na sněhu je šance na skolení divočáka mnohem větší. „Prasata bude mnohem snazší ulovit, až se obiloviny sklidí a zůstanou na strništích. Jinak když prase zaleze v dubnu do řepky, tak dokud se neposeká, není ani velká šance ho z ní dostat,“ uvedl Helcl.

Místo na divočáky Aleš Helcl natrefil na jeleny a laně.

Místo na divočáky Aleš Helcl natrefil na jeleny a laně.

FOTO: Aleš Pelikán, Právo

V mysliveckém sdružení v Podsedicích nevědí v poslední době o žádných problémech s prasaty ani o jejich žádných chorobách. „U nás jsou stavy prasat zhruba na průměru, nemyslím, že by tu byla přemnožená,“ řekl Helcl s tím, že žádné uhynulé prase se v okolí nenašlo a ve sdružení neví o nikom, kdo by to hlásil.

Nahlásit každý případný úhyn veterinářům na Litoměřicku je ale podle Helcla nyní to nejdůležitější. „Státní veterinární správa má nepřetržitou službu, musí se vyrozumět i myslivecký hospodář. Nesmí se také přikrmovat žádnými domácími zbytky. To platí již dlouhodobě, někteří myslivci to ale nedodržovali, nyní se ale na to více dbá,“ prohlásil myslivec.

Africký mor prasat
Je vysoce nakažlivé virové onemocnění prasat domácích a prasat divokých. V České republice se objevilo poprvé na konci června u divočáků na Zlínsku.
Nemoc se přenáší přímým kontaktem či krmivem. Zatímco u divokých afrických prasat je onemocnění bez příznaků, u prasat domácích a evropských divokých prasat je charakterizováno horečkou a krvácením na sliznicích a orgánech, ve většině případů končí smrtí nakaženého zvířete během několika dní.
V případě nákazy u prasat domácích by museli zemědělci likvidovat celé chovy, podobně jako u ptačí chřipky. Pro lidi africký mor prasat není nebezpečný.

Ve sdružení se nyní nezabývali ani otázkou případných společných honů na prasata. Ty se zpravidla konají až v listopadu a prosinci. Na procházky lesem a na posedy vyrazí nimrodi v nejbližších dnech určitě znovu. Myslivců podle Helcla nyní spíše ubývá a jejich věkový průměr se zvyšuje.

„Mladých je míň a míň. Je to také trochu tím, že z myslivosti se stává někde velký byznys, některá sdružení ani nové mladé myslivce nechtějí přijmout,“ uzavřel Helcl.