Povodeň před patnácti lety vyplavila mimo jiné i čtrnáct chemických továren. Neratovická Spolana dopadla tehdy nejhůře ze všech. S úniky chlóru do vody tam záchranáři bojovali přes dva týdny a hrozil rovněž únik dioxinů či rtuti. Škody byly vyčísleny na více než miliardu korun. Škodlivé látky tehdy zasáhly i blízkou obec Libiš.

„Velký problém bylo tehdy zaplavení Spolany, kde se uvolnil zásobník na tekutý chlór a hrozilo prasknutí a utečení toho chlóru do ovzduší. Přijela sem protichemická jednotka z Liberce, děti se odvezly do Itálie autobusy, aby tu nebyly. Byla provedena různá opatření, probíhalo měření ovzduší a hlídání prostoru, než se podařilo nějakým způsobem zajistit nádrž a přečerpat ji do cisteren tak, aby to neohrožovalo okolí,“ vzpomíná starosta Libiše Zdeněk Mráz.

S úniky chloru ve Spolaně bojovali záchranáři více než dva týdny

S úniky chloru ve Spolaně bojovali záchranáři více než dva týdny

FOTO: Dorian Hanuš

Spolana Neratovice je největší chemickou továrnou v České republice vyrábějící hydroxid sodný, chlor a produkty z něj.

Spolana Neratovice je největší chemickou továrnou v České republice vyrábějící hydroxid sodný, chlór a produkty z něj.

FOTO: Dorian Hanuš

Nejvíce ohroženými částmi Libiše tehdy podle něj byly ulice V Chaloupkách, sídliště, odkud obyvatelé byli evakuováni na lodičkách, a Libušino náměstí společně s kostelem Svatého Jakuba, který je se svou dřevěnou zvonicí významnou památkou obce. Poškozena byla také čistírna odpadních vod, a samozřejmě samotné domy obyvatel, například jejich sklepy s topnými zařízeními. Nemalou škodou pro obec znamenala likvidace místní knihovny se všemi knihami.

Dům manželů Havlových patřil k těm, které se musely zbourat. Na stejném místě si nechali postavit nový.

Dům manželů Havlových patřil k těm, které se musely zbourat. Na stejném místě si nechali postavit nový.

FOTO: Dorian Hanuš

Do loďky jsme nastupovali z balkónu

Na povodně vzpomíná také obyvatelka Libiše Marta Doležalová. Po povodni jí a její rodině zůstala stát půlka domu, při povodni do loďky nastupovali z balkónu.

„Večer se museli všichni lidi evakuovat, to bylo hrozný. Ale to nejhorší, co si budu pamatovat do konce života, je ten zvuk padajících domů,“ popisuje tehdejší zkázu paní Marta.

Marta Doležalová bydlí v ulici V Chaloupkách, která patřila mezi ty nejpostiženější

Marta Doležalová bydlí v ulici V Chaloupkách, která patřila mezi ty nejpostiženější

FOTO: Novinky

Vedle zničeného zařízení a domu samotného paní Marta přišla i o jiné cennosti, například fotografie. „V půl jedné ráno jsme evakuovali dole babičku, která si vzala jenom doklady a peníze. Dva dny předtím jsme si spolu prohlíželi ty staré kartonové fotografie a popisovali je. Zůstaly u ní dole, jsou nenávratně pryč.”

Vzpomíná si také na tehdejší problém s chlórem. „Tehdy se tu vyklízelo, čistilo savem, které je cítit. Vařila jsem s maminkou oběd, když se mě chlapi z legrace ptali, jestli tam zase neleju savo. To cítili chlór, který unikal, a my jsme to vůbec nevěděli. Neměli jsme předtím dveře ani okna, a z rozhlasu hlásili, ať uzavřeme všechna okna a dveře, že je únik chlóru třetího stupně. My neměli nic,“ vzpomíná paní Marta.

Nyní se pracuje na protipovodňových opatřeních. V areálu Spolany, Libiši, Neratovicích a Mlékojedech na něm již pracují. V současné době je zpracovaný matematický model proudění vody.

O povodních v roce 2002
V srpnu 2002 zaplavila velká voda Čechy ve dvou vlnách. První (7.-11.8.) naplnila koryta řek na jihu a západě Čech, postupně ale opadala. Druhá vlna (12.-16.8.) byla mnohem silnější, s katastrofickými následky.
Trvalý déšť způsobený pomalu postupující tlakovou níží v první vlně rozvodnil většinu jihočeských a západočeských toků. Déšť pak nakrátko ustal, 11. srpna se ale nad jihozápadem Čech střetly dva frontální systémy a začalo pršet ještě víc. Přesycená půda už další vodu nezadržela, a ta se tak řítila do přeplněných řek. Nejpostiženější bylo povodí Vltavy.
Už 12. srpna byla pod vodou všechna velká města na jihu a západě Čech. Nejhorší situace byla v Sušici, Strakonicích, Klatovech, Písku, Plzni, Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Berouně a Praze. V krajích byl vyhlášen stav nouze.
V Praze se Vltava rozlila po Kampě, Holešovicích a Karlíně. Historické centrum ochránily protipovodňové bariéry. Největší škodu voda způsobila v metru, kde zatopila 18 stanic a téměř 20 kilometrů kolejí.
Nejhůře katastrofa postihla vesnice v záplavových oblastech. V obci Metly na Strakonicku zničila šestimetrová vlna z rybníka 15 domů uprostřed vsi. V Zálezlicích u Mělníka pak kvůli povodni spadlo přes 120 domů. Rozvodněné Labe zaplavilo mimo jiné areál neratovické chemičky Spolana, přičemž z továrny unikly desítky tun chemikálií.
Povodně si vyžádaly 17 lidských životů. V Č. Budějovicích, Táboře, Třeboni a Šanovicích zahynuli lidé odčerpávající vodu a pomáhající dobrovolníci, v Mutenicích přišel o život člen povodňové komise. Několik lidí zemřelo uvnitř svých domů a chat, které strhla voda. Dva lidé utonuli v autech, další tři lidi včetně raftařky strhl proud. V Děčíně zemřel jeden člověk při odstřelu lodi, další oběť si na Písecku vyžádal pád podmáčeného stromu.
Postiženo bylo přes 750 obcí, téměř čtvrt miliónu lidí muselo být evakuováno. Celkově velká voda způsobila škodu přes 73 miliard korun, z čehož 6 miliard stálo zprovoznění pražského metra.
Jedním ze symbolů povodní se stal také lachtan jihoafrický jménem Gaston z pražské zoologické zahrady. Gaston využil zaplavené spodní části zoo a vydal se po Vltavě na cestu za svobodou. Po necelém týdnu a 300 kilometrech ho chytili v Labi němečtí záchranáři. Gaston ale následně pošel vyčerpáním.
ČTĚTE TAKÉ:
Patnáct let od povodní: Zkáza udělala z Karlína lukrativní čtvrť 
Patnáct let od povodní v Hroznětíně: Většina města je nepojistitelná 
Patnáct let od povodní v Neratovicích: Z domu mu zůstala stát jen zadní stěna 
Patnáct let od povodní: Kde bývaly Metly, zůstala jen planina 
Patnáct let od povodní: V Mlékojedech velká voda nebývá, myslel si majitel. Dům musel zbourat 
Patnáct let od povodní: Blatná první vlnu zvládla, zkáza se přihnala až z protrhaných rybníků 
Patnáct let po povodních v Libiši: Kvůli chlóru ze Spolany jsme si měli zavřít okna. Žádná jsme neměli 
Patnáct let od povodní v Sedlci: Rok a půl trvalo, než z bahna udělali zase domov 
Patnáct let od povodní: Voda přišla ve středu, v sobotu a v neděli, vzpomíná cukrář z Ledenic
Patnáct let od povodní v Libiši: Připadalo mi to jako v roce 1945, kdy rozbombardovali část Neratovic
Patnáct let od povodní: V Písku si velká voda odnesla dva lidské životy