V britských volbách výrazně zabodovali labouristé, byť nevyhráli. Vlil úspěch Jeremyho Corbyna krev do žil evropské levici?

Takový úspěch evropská levice určitě potřebovala, je to pro ni povzbuzení například po debaklu ve Francii. Do jisté míry je to také změna přístupu Británie k brexitu, protože vláda bude mnohem slabší, než se očekávalo. Už to teď vidíme, pondělní vyjednávání bylo mnohem vstřícnější.

Mluvíte o debaklu ve Francii. Pro vás je vítězství Macrona debaklem?

Je to debakl pro levici.

Na druhé straně se o něm nedá říct, že to je pravicový politik, je to umírněný centrista.

Ano, v Bruselu panuje z jeho vítězství velké nadšení. Jeho vítězství v prezidentských i parlamentních volbách ukázalo, že francouzští občané chtějí být úplně uvnitř toho evropského jádra. Ale nebudeme si nic nalhávat, pro nás je to debakl.

Vám by víc jako prezident vyhovoval například Jean-Luc Mélenchon, kandidát krajní levice?

Mně osobně ano, ale pro Evropu je určitě lepší vítězství Macrona. Francouzští socialisté, stejně jako socialisté v jiných zemích, se však budou muset zamyslet nad tím, jak na takovou situaci reagovat.

Sociální demokracie v Evropě nyní nemá úplně nejlepší pozici, to je pravda.

Neřekl bych, že v celé Evropě. V Německu se bude bojovat o vítězství do posledního hlasu, v Itálii bude zřejmě znovu kandidovat expremiér Renzi. Plošné to není, ale evropští socialisté procházejí krizí identity, která je daná tím, že přistoupili na novou cestu. V mnoha zemích spolupracují s pravicí a nejsou schopni reagovat na nové výzvy, ať už je to globalizace, změna na trhu práce, nebo migrace. Tady do značné míry souhlasím s Lubomírem Zaorálkem, který tvrdí, že levice se příliš brzy vzdala bránění národních zájmů a národní bezpečnosti.

Neměla by ale být moderní levice spíš internacionální?

Měla, určitě. Nikdo není takovým zastáncem prohlubování evropské integrace jako levice v Evropském parlamentu. Nesmíme ale zapomínat na to, že voliči na tuto naši nabídku nereagují. Tím nemluvím o ČR, ale v Maďarsku a Polsku je levice absolutně v troskách.

I česká sociální demokracie je v otázkách migrace a bezpečnosti rozdělená, jeden proud reprezentuje ministr vnitra Milan Chovanec, druhý premiér Bohuslav Sobotka.

Milan Chovanec jako ministr vnitra určitě víc akcentuje bezpečnostní otázku. Ale volebním lídrem je v tuto chvíli Lubomír Zaorálek, já jsem za to vděčný, myslím, že je to dobrá volba. Jeho názor je zcela zřejmý: patříme do hlavního proudu evropských sociálních demokratů. Jak v EP, tak u evropských socialistů jsme vnímáni úplně jinak než například SMER.

Mluví se o tom, že by ČSSD potřebovala českého Corbyna. Může jím být Zaorálek?

Nejsem si jistý, zda je česká politika zralá na někoho, jako je Corbyn. Sám nejsem corbynovec, jsem spíš liberál, ale nejsem si jistý, že by bylo pro ČR dobré zpochybňovat naše bezpečnostní mezinárodní závazky, myslím, že bychom měli být pevně zabudováni v NATO. Jsou věci, ve kterých s Corbynem nemůžu souhlasit. Zaorálek určitě bude víc akcentovat levicová témata, ale nemyslím si, že bychom potřebovali Corbyna.