Žena na to přišla o mnoho let později. V roce 2014 například brala měsíčně invalidní důchod 5000 místo 8400 korun, na které měla nárok. Úřad chybu uznal, důchod vyměřil znovu a dodatečně doplatil 200 000 Kč.

Bohužel na problém si musela přijít sama. „Po jedenácti letech vyplácení špatně stanoveného invalidního důchodu se na úřadě zeptala, zda je jeho výše skutečně v pořádku. Teprve pak se k překvapení všech zjistilo, že se stala chyba,“ řekla Právu ombudsmanka Anna Šabatová.

Špatný výpočet

Zdůraznila, že přestože úřad pochybení uznal a peníze jí zpětně doplatil, nelze smazat léta, kdy žena dostávala od státu na živobytí pouze částky od 2200 do 5000 korun měsíčně. ČSSZ jí sice doplatila desetitisíce korun, neuhradí jí ale podle zákona částky nevyplacené za období před lednem 2006. Jinými slovy žena takto přišla patrně o další desítky tisíc korun.

Lidé se nesmí bát zeptat seAnna Šabatová, ombudsmanka

S nemocemi se potýkala již od svých čtrnácti let. V sedmadvaceti požádala kvůli nim o invalidní důchod, který jí byl skutečně přiznán. Chybu udělali úředníci při výpočtu jeho výšky. Měli totiž použít takzvaný zvýhodněný výpočet, jak se to dělá u mladých invalidních občanů.

„Důchod se jim totiž nevypočítává ze skutečných příjmů, které tito lidé ani nemají,“ vysvětlila mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková. To se ale v tomto případě nestalo.
Až v roce 2014 si zašla žena na úřad s tím, že důchod má příliš nízký. Při prověřování toho, jak byl vypočítán, úředníci zjistili chybu a rozhodli, že jí důchod zvýší a navíc doplatí 140 000 korun jako částku, která jí měla být uhrazena na dávkách v letech 2009 až 2014.

Neplatí, že úřad vždy ví

Jenže žena byla přesvědčená, že by jí měl být důchod vyplacený za celou dobu. Teprve až když se případem začala zabývat ombudsmanka, ČSSZ částku zvýšila o 60 000 korun, což je doplatek za dalších 3,5 roku, tedy k lednu 2006.

Chyby ve stanovení výšky invalidního důchodu nejsou výjimečné. Šabatová dostane ročně přes 200 stížností na to, že nebyly vypočítané správně, přičemž u každé desáté se zjistí, že úředníci při jejím výpočtu někde udělali chybu.

Ombudsmanka zdůraznila, že lidé se nesmí spoléhat na to, že „úřad ví“, tedy že úředníci mají vždy pravdu a každé jejich rozhodnutí je pokaždé stoprocentní. „V případě pochybností je nutné se ptát, zda je vše v pořádku. Ne až někdy, ne po jedenácti letech, ale okamžitě. Lidé se nesmí bát přijít na úřad a zeptat se,“ doporučila veřejná ochránkyně práv.