„Příští vláda bude mít nabídky na zlatém podnose. Bude si moci vše zkontrolovat a prověřit, že vzhledem k armádním požadavkům nelze dojít k jinému výsledku,“ řekl Právu náměstek ministra obrany Daniel Koštoval, který celý obchod vyjednával.

Dodal, že armáda by chtěla smlouvu s dodavatelem podepsat v roce 2018 a dodat vrtulníky do roku 2022. „Pokud vojáci nezmění požadavek, tak by nebylo moudré nákup zdržovat, protože by tento harmonogram nemohl být dodržen,“ podotkl náměstek.

Poté, co obrana vyloučila několik kandidátů, ve hře zůstaly stroje UH-1 Y americké firmy Bell a vrtulníky AW139M italské firmy AgustaWestland z britsko-italského konsorcia Leonardo. Samotné stroje a zbraňové systémy by měly stát maximálně 10 miliard korun a další dvě miliardy má spolknout servis a provoz v prvních dvou letech.

Armáda by raději americké stroje

Podle informací Práva armáda i obrana favorizují americkou nabídku, protože její stroje mají bojovou zkušenost a všechny požadované zbraňové systémy – kulomet, kanón, řízené a neřízené střely – má vyzkoušené v boji a certifikované. „To Italové zatím nesplňují,“ řekl Právu zdroj.

Italové ale Právu sdělili, že s integrací různých zbraňových systémů na své letouny a vrtulníky mají dlouholetou zkušenost. „AW139 není výjimkou a může být vybavena libovolným zbraňovým systémem podle požadavků zákazníka,“ uvedl Roberto Caprarella, mluvčí firmy Leonardo.

Už na jaře bylo ministerstvo obrany rozhodnuto začít vyjednávat s Američany o nabídce Bellu během ohlašované návštěvy prezidenta Miloše Zemana v USA. Z cesty ale sešlo a také obrana situaci přehodnotila a rozhodla se, že do finále pustí i Italy. Zřejmě i proto, že jsou údajně ochotni za vrtulníky i zbraně požadovat zhruba jen sedm miliard korun.

Poslanci: Lepší začít od nuly 

Poslanci branného výboru Sněmovny mají ale opačný názor a jsou vůči ministerstvu kritičtí. Poslankyně ODS Jana Černochová považuje výběrové řízení za pochybné. „Já bych v nákupu nepokračovala, protože si myslím, že od začátku je to vedené špatně a netransparentně,“ uvedla.

Podle ní generální štáb chtěl původně všestranný vrtulník, ale postupně od svých požadavků ustoupil. „Nejčistší způsob by bylo začít od nuly. Vyhnuli bychom se řadě arbitráží,“ dodala.

Poslanec ČSSD Antonín Seďa uvedl, že obrana je na informace skoupá a ani poslanci nemohou posoudit, zda je zakázka dobře připravená. „Každá velká akvizice, kterou dělali, se vyznačovala řadou chyb. Kdybych do toho měl co mluvit, tak bych zakázku nepřebíral stoprocentně, ale nezávisle ji nechal posoudit,“ řekl.

Ministerstvo nechce vrtulníky nakoupit přímo od výrobce, ale zvolilo způsob zvaný vláda-vláda, kdy za výrobce vyjednává vláda země, v níž firma sídlí. Původně obrana chtěla vybírat z více nabídek. Od vlády USA poptávala ještě stroje UH-60M Black Hawk společnosti Sikorsky. Německo nabízelo H145M od firmy Airbus a Jižní Korea vrtulníky Surion. Ty ale obrana postupně odmítla.