Novela má sloučit povolovací proces do jednoho řízení a tím zjednodušit a zrychlit přípravu a samotnou realizaci staveb. Sloučit se má až doposud oddělené územní a stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí. Bude to možné u staveb drah, silnic, dálnic, místních komunikací nebo vodních děl a dalších infrastrukturních projektů.

Ministryně Šlechtová označila zákon za „velmi těžký a náročný“. Ačkoliv připustila, že by zákon formulovala jinak, předložená verze podle ní vychází z tezí její předchůdkyně Věry Jourové a je kompromisem, který má ulehčit občanům.

Norma se dotýká 44 zákonů a ve Sněmovně k ní poslanci předložili přes dvě stovky pozměňovacích návrhů i legislativně-technických úprav.

Spory o zapojení veřejnosti

„Mám se na to vykašlat?“ tázala se rozhořčeně ministryně v reakci na výtku, že vedle nyní předkládaného návrhu již její úředníci připravují zásadnější a ambicióznější novelu.

Zatímco někteří senátoři se zkušenostmi z radnic žehrali na obtíže s povolováním staveb a vlekoucí se byrokratické procesy, další v reakci na poslanci schválenou podobu normy připomínali, že za občanské aktivity by měl být stát vděčný.

Z předlohy totiž v důsledku pozměňovacích návrhů ve Sněmovně zmizelo například ustanovení dávající šanci účastnit se územního a stavebního řízení osobám, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, tedy právě spolkům.

„Od nás nikdy nepadlo, že spolky jsou problém,“ zdůraznila ministryně a požádala senátory, aby nespojovali ve Sněmovně přijatý kontroverzní pozměňovací návrh poslance Jaroslava Foldyny (ČSSD), omezující zapojení občanských iniciativ a veřejnosti do povolovacího procesu, s původním návrhem MMR. „Celej Foldyna jde skrz politické spektrum,” ohradila se ministryně a připomněla, že pro pozměňovací návrh hlasovala většina Sněmovny.

Senátor Václav Láska připomněl, že obstrukce nejsou pouze dílem veřejnosti, ale využívají je i někteří developeři, kteří se tak snaží vyhnou sankcím ze strany stavebních úřadů.