Zaměstnanec sice porušil zákaz zakotvený v zákoníku práce, ale v tak malém rozsahu, že toto pochybení nemůže postačovat k naplnění výpovědního důvodu, a to i s ohledem na jeho dosavadní pracovní výsledky, uvedl ve stručném usnesení ÚS.

Usnesení je dostupné v soudní databázi, verdikt je tak definitivně potvrzený. Média kauzu už po rozhodnutí Nejvyššího soudu interpretovala jako důležitý precedent.

Zaměstnanec před začátkem směny nadýchal 0,23 promile alkoholu, tedy jen o málo víc než 0,2 promile, což je hraniční hodnota s ohledem na možnou chybu přístroje a takzvanou fyziologickou hladinu alkoholu v těle. Po dalších 40 minutách už krevní zkouška ukázala jen neprůkaznou hladinu 0,11 promile.

Firma argumentovala nulovou tolerancí

Podle ústavní stížnosti justice nesprávně interpretovala otázku, co podle zákoníku práce znamená být pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek. Norma by se podle zaměstnavatele měla vykládat podobně jako zákon o silničním provozu, tedy tak, že tolerance alkoholu a návykových látek je nulová.

Metalurgický provoz je podle ústavní stížnosti stejně nebezpečný jako řízení motorových vozidel. Pokud by zaměstnanci přestali úplný zákaz alkoholu respektovat, mohlo by to prý ohrozit životy a zdraví lidí na pracovišti stejně jako majetek zaměstnavatele.

„Takové východisko vytvořené stěžovatelkou je ale podle ÚS nesprávné. V praxi se totiž například ani v rámci stěžovatelkou zmiňovaného zákona o silničním provozu neuvažuje v intencích nulové hladiny alkoholu v těle, ale pracuje se s tzv. fyziologickou hladinou 0,2 promile, od níž se eventuálně naměřené hodnoty ji převyšující odečítají,” uvedli ústavní soudci.