Kdo si v rámci veřejné služby odpracuje alespoň 20 hodin, získá nárok na 484 korun navíc, čímž by se ztráta částečně kompenzovala. Ale pokud si ji někdo odpracuje v rozsahu třeba jen 19 hodin, protože obec nemá na tyto služby dost peněz, žádný přivýdělek mu nepřísluší.

Veřejná služba má poskytovat nezaměstnanému příležitost přivydělat si až po 30 hodinách práce o necelé dvě stovky víc, celkem 605 korun. Stále na tom bude hůř než dnes. Navíc nemá jistotu, že mu obec veřejnou službu nabídne, protože taková povinnost v zákoně chybí.

Kvůli tomu by současná podoba veřejné služby mohla skončit u Ústavního soudu stejně jako v roce 2012 zákon z dílny exministra práce a sociálních věcí za TOP 09 Jaromíra Drábka, který Ústavní soud rozcupoval.

Soud? Čeká se na první případ

Nicméně poslanci ani senátoři se nechystají zákon u ÚS napadnout, a dokud nebude mít veřejná služba konkrétní postihnuté lidi, na soudy nedojde.

O podání stížnosti u Ústavního soudu uvažovala jeho bývalá soudkyně, nynější senátorka Eliška Wagnerová, ale nenašla v Senátu podporu. Zapotřebí je nejméně 17 senátorů.

„Zákon je od základu špatně. Takováto veřejná služba nemá v tomto státě existovat. Pokud chudák nenastoupí na veřejnou službu v určitou dobu, budou se mu snižovat dávky. Nikdo se nebude ptát, jestli mohl, či nemohl pracovat. Tam je automatismus a to je nehoráznost. Když už po něm stát něco chce, tak by mu to měl alespoň nabídnout,“ řekla Právu Wagnerová.

Zákon může dopadnout až na sto tisíc lidí v hmotné nouzi

Nelíbí se jí ani postoj obcí, které prý o obnovení veřejné služby stály. „Pokud obec ty lidi potřebuje, ať si je zaplatí. Ony říkají, že na to nemají. Nemohou ale přece stavět blaho obce na tom, že budou někoho nekřesťanským způsobem zneužívat. Vždyť pracuje za méně než minimální mzdu. To je nucená práce,“ pohoršovala se.

Jenže podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), která se snažila zákon zmírnit, se ani ve Sněmovně nikdo nechystá zákon u ÚS napadnout. Hlasovali pro něj i někteří soc. dem.

„Žádná motivace“

Wagnerové nezbývá než čekat na první zákonem zasažené lidi a doufat, že právníci lidskoprávních organizací jejich případy před Ústavní soud dotlačí. „Když se popíše kauza, která by to dobře dokumentovala, bylo by vidět, jak je zákon zhůvěřilý,“ dodala senátorka.

Podle zákona prakticky všichni lidé v hmotné nouzi přijdou po šesti měsících v evidenci Úřadu práce ČR o životní minimum 3410 korun, jež bude nahrazeno existenčním minimem 2200 korun.

Zákon nabyl účinnosti v únoru a znalci terénu očekávají velký náraz od srpna, kdy vyprší prvních šest měsíců. Podle analýzy úřadu práce, kterou má Právo k dispozici, zákon může dopadnout až na 100 tisíc lidí v hmotné nouzi.

„Úřady práce mají letáčky, kde popisují, že když si odpracujete v rámci veřejné služby alespoň 30 hodin, tak dostanete 605 korun navíc. To nikoho nemotivuje. A standardně chudý nezaměstnaný nepochopí, že od srpna mu ten přivýdělek zajistí jen 2805 korun. Nikdo mu to nevysvětlí, obzvláště když úředník veřejnou službu nenabídne,“ popsal Právu bývalý zaměstnanec úřadu práce, který nechtěl být jmenován.

Kromě všech výhrad je podle něj veřejná služba pro nezaměstnané zbytečná, protože jim nedodá žádné nové kompetence.

Bude záležet na lidech

Poskytování veřejné služby je na libovůli obce. Podle výkonného ředitele Svazu měst a obcí Dana Jiránka budou obce o veřejnou službu mít zájem. „Když je vysoká zaměstnanost, tak ten tlak na zvyšování mezd povede k tomu, že obce budou chtít tyto lidi využít,“ domnívá se.

Připouští však několik „nepříjemností“, jako například pojištění pracovníků nebo třeba fakt, že bude nutno zaměstnat ještě koordinátora prací.

V rámci veřejné služby se však žádné peníze navíc negarantují, takže úřady práce mohou dodat třeba jen vesty a rukavice.

Takováto veřejná služba nemá v tomto státě existovatEliška Wagnerová, senátorka

Podle Jiránka se najdou obce, které dají pracovníkům i peníze navíc. Připouští však také, že někde nebude veřejná služba moc dostupná. Záležet prý bude také na lidech, kteří se o veřejnou službu budou ucházet. I v tom je podle zmíněného zdroje Práva problém.

„Budou tam hodně naštvaní lidé, kteří to dělat nechtějí. Budou tam nemocní 55letí lidé nebo jinak znevýhodnění. Ale obce budou chtít práceschopnou sílu. Když se nebude někdo starostovi líbit, tak mu dá stopku na další tři měsíce,“ vylíčil zdroj.

Jiránek připustil, že pokud už má obec špatné zkušenosti s některým pracovníkem, jehož zaměstnávala v rámci placených veřejně prospěšných prací, tak ho může odmítat. Ale zrovna od lidí starších 55 let očekává, že budou mít potřebné pracovní návyky.