Naposledy se přesně tento stroj, který si pořídil v dubnu 1937 v USA světoznámý obuvník Jan Antonín Baťa při své pracovní cestě kolem světa, objevil nad Zlínem v závěru třicátých let minulého století, krátce před druhou světovou válkou.

Po osmi desetiletích ho tu lidé mohli zahlédnout opět. Stroj v prosluněném odpoledni dvakrát proletěl i nad Zlínem.

Posádku letounu tvořili pilot Nikola Lukačovič, další pilot Milan Vacík a mechanik Václav Bejček. Kromě nich mohli být při kroužení nad někdejším centrem Baťova impéria i redaktor Práva, další letec Štěpán Obrovský a především Petr Engliš, vnuk Baťova leteckého mechanika Josefa Engliše.

Vnuk původního mechanika Electry Josefa Engliše Petr Engliš na palubě letounu

Petr Engliš, vnuk původního mechanika Electry Josefa Engliše, na palubě letounu

FOTO: Aleš Fuksa, Právo

„Nikdy bych si nepomyslel, že toto letadlo uvidím, sáhnu si na něj a svezu se v něm. V letounu, kde sedával můj dědeček. Z vyprávění jsem hodně slyšel o tomto stroji, byly to pro mne Staré pověsti české. Je to něco nepředstavitelného. Ze záběrů ani nevím, co jsem natáčel, protože jsem neviděl do objektivu, jak jsem plakal dojetím. Těžko se mi mluví, jsem trochu mimo,“ přiznal Petr Engliš, autor knihy Letadlem kolem světa: S Janem A. Baťou za světovým obchodem 1937.

Po chvíli se vnuk Josefa Engliše odmlčel a pozoroval z ptačí perspektivy areál někdejších Baťových závodů a především stovky tradičních Baťovských půldomků a čtvrtdomků doslova rozesetých v jednotlivých čtvrtích Zlína.

„Vyšlo nám neskutečně počasí, pro lidi dole to musí být paráda,“ uvedl mechanik Bejček.

Let osmdesát let „staré dámy“ Electry nad Baťovským Zlínem

„Stará dáma“ Electra se po 80 letech opět objevila nad Baťovským Zlínem.

FOTO: Aleš Fuksa, Právo

Jediná létající Electra tohoto typu na světě

Letec Štěpán Obrovský, který jinak pracuje na řídící věži na letišti v Ostravě, přiznal, že nic podobně pocitově silného jako let v osmdesát let starém Baťově stroji dosud nezažil.

„Je to neskutečně krásný a dnes již netradiční zvuk hvězdicových motorů. Už se podobné nepoužívají. Nádherný pocit. Když si uvědomím, že sedím v letadle, ve kterém lítal před osmdesáti lety Jan Antonín Baťa. Je to kus české historie. Je moc dobře, že je tento stroj zpátky v České republice a že zase lítá. Je to jedna z nejvýznamnějších technických památek u nás. Jediný létající letoun tohoto typu na světě,“ sdělil Štěpán Obrovský.

Dobová fotografie Electry s pilotem Janem Šerhantem (pátý zleva) a mechanikem Josefem Englišem (vpravo).

Dobová fotografie Electry s pilotem Janem Šerhantem (pátý zleva) a mechanikem Josefem Englišem (vpravo).

FOTO: Foto Státní okresní archiv Zlín

Václav Bejček připomněl historku z jednoho přistání Electry na západ od českých hranic: „Když jsme přistáli v Německu, doběhl za námi jeden starší muž a říkal, že se úplně lekl zvuku našich motorů, když nás ještě neviděl na nebi. Přesně takové zvuky totiž podle něj vydávaly na konci 2. světové války bombardéry, které shazovaly bomby na německá města.“

Na Moravu stroj přiletěl z Prahy. Piloti se přitom mimo jiné museli vypořádat s velmi krátkou přistávací dráhou v Otrokovicích, která má jen něco přes šest set metrů, vážný problém to prý však nebyl.

„Krátké plochy máme natrénované z našeho hrbolatého letiště Točná. Všechny ostatní nám přijdou jednodušší. Z pohledu nás, jakožto profesionálních pilotů, je řízení takového letadla trošičku obtížnější. Ale zase se v té době tolik nepospíchalo,“ pousmál se pilot Nikola Lukačovič.

Baťovská zástavba s křídlem osmdesátiletého Lockheedu

Baťovská zástavba s křídlem osmdesátiletého Lockheedu

FOTO: Aleš Fuksa, Právo

Zároveň naznačil, kde mohou lidé během roku Baťovu Electru spatřit. Je totiž součástí leteckého muzea Točná v Praze. K vidění je každou druhou sobotu v měsíci od 13 do 18 hodin při pravidelných dnech otevřených dveří. Ten nejbližší se na Točné uskuteční 13. května.

Baťa druhou Electru koupil kvůli havárii

Letouny Lockheed 10A Electra poprvé vzlétly v roce 1934. Šlo o první dvoumotorovou a celokovovou konstrukci letadla společnosti Lockheed. V roce 1936 zakoupila první letoun Lockheed Electra i zlínská společnost Baťa s cílem použít ho k obchodně-propagační cestě kolem světa.

Na cestu odstartoval letoun poznávací značky OK-CTA z Otrokovic na Zlínsku 6. ledna 1937 — i s šéfem společnosti Janem Antonínem Baťou na palubě. Trať letu vedla přes severní Afriku, Blízký a Střední Východ, Indii, Thajsko, Malajsii a Indonésii do Hong Kongu.

Let osmdesát let „staré dámy“ Electry nad Baťovským Zlínem

Let osmdesát let „staré dámy“ Electry nad Baťovským Zlínem

FOTO: Aleš Fuksa, Právo

V Chicagu byl letoun OK-CTA vážně poškozen při nouzovém přistání ve špatném počasí. Jan Antonín Baťa rozhodl o okamžitém zakoupení náhradního letounu, OK-CTB. Na jeho palubě cestu kolem světa dokončil a 1. května 1937 přistál na letišti v Otrokovicích.

Letoun OK-CTB (výrobní číslo 1091) sloužil u leteckého oddělení firmy Baťa do března 1939. Dne 11. března 1939 letoun naposledy vzlétl z československé půdy na cestu přes PolskoFrancii do Londýna. V roce 1940 byl prodán kanadskému královskému letectvu RCAF, kde v době druhé světové války létal jako cvičný a transportní letoun.

Dvojice pilotů Electry Nikola Lukačovič a Milan Vacík (vpravo). Vlevo mechanik Václav Bejček.

Dvojice pilotů Electry Nikola Lukačovič a Milan Vacík (vpravo). Vlevo mechanik Václav Bejček.

FOTO: Aleš Fuksa, Právo

Po válce stroj vystřídal několik soukromých majitelů, než ho v roce 2010 získalo do sbírky Letecké muzeum Točná. Po čtyřleté rekonstrukci v USA přelétl v květnu 2015 se skupinou českých pilotů z amerického Kansasu přes Kanadu, Grónsko a Island do Prahy, kde dne 28. května 2015 přistál na svém domovském letišti Praha Točná.

Interaktivní fotomapa Electry, pro zvětšení klikněte

FOTO: Esri

Lockheed A10 Electra
Délka
11,8 m 
Rozpětí
16,8 m
Max. vzletová hmotnost
4672 kg
Max. (cestovní) rychlost
325 km/h (306 km/h)
Dolet
885 km
Dostup
5910 metrů
Posádka
2
Cestujících
10