Ve výkaznictví státu podle NKÚ existují systémová rizika a pro vykazování některých údajů nejsou stanovena jasná pravidla, což může ovlivnit podobu státního závěrečného účtu a účetní výkazy ČR.

Největší objem nesprávně vykázaných údajů našel NKÚ v účetní závěrce. Jde například o chyby v takzvaných podrozvahových účtech za více než 31 miliard korun nebo jiné nesprávnosti za více než 108 miliard korun v dalších částech přílohy poskytující doplňující informace.

Podle ministerstva bylo zmiňovaných 31 miliard pouze „nepřesně zatříděno” a pochybení, která kontroloři resortu vytýkali, byla od ledna 2016 legislativně opravena. „Celková vykázaná výše závazků tímto ovlivněna nikterak nebyla,” zdůraznil resort.

Milióny, miliardy...

Ministerstvo financí mělo například vykázat 83 miliard korun, ale podle NKÚ chybně vykázalo jen 83 miliónů korun. V dalším případě zase vykázalo poskytnutou garanci za více než 19 miliard korun v účetní závěrce takovým způsobem, ze kterého není jasné, že stát takovou garanci poskytl.

Kontroloři zjistili, že ministerstvo nevytvořilo žádné účetní rezervy ani nesnížilo hodnotu některého majetku, což zkresluje údaje o stavu jeho majetku či faktických závazcích, a to až o desítky miliard korun. Reforma účetnictví státu z roku 2010 přitom po ministerstvu požaduje, aby tyto kroky provádělo. „Pokud resort tyto nedostatky nenapraví, nesprávnosti ovlivní sestavení účetních výkazů za Českou republiku,” uvedl NKÚ.

Systémové nedostatky

Nedostatky kontrola odhalila na systémové úrovni. Vykazování některých údajů o dluzích v závěrečných účtech kapitol státního rozpočtu nemá prý stanovena jasná pravidla. To může vést k různému ocenění a vykazování údajů o státním dluhu. Ministerstvo by podle NKÚ mělo zajistit jasná pravidla pro vykazování aktiv a dluhů v závěrečných účtech kapitol státního rozpočtu i ve státním závěrečném účtu. To umožní, aby vykazované údaje byly lépe srovnatelné i kontrolovatelné.

Systémové nedostatky našli kontroloři i ve vedení účetnictví, konkrétně v případě údajů vykazovaných na podrozvahových účtech. „Jedná se zejména o nejasnou vypovídací hodnotu informací o podmíněných aktivech a pasivech z důvodu variantnosti přístupu k jejich oceňování,” uvedl NKÚ.

Kontroloři míní, že pokud by ministerstvo k oceňování některých účetních případů vykazovaných na podrozvahových účtech přistupovalo jiným možným způsobem a své přístupy podle toho sjednotilo, lišily by se vykázané údaje oproti údajům v účetní závěrce za rok 2015 o více než 100 miliard korun.

„I v tomto případě NKÚ doporučuje, aby MF doplnilo a upřesnilo předpisy regulující účetnictví organizačních složek státu, aby se zamezilo neodůvodněnému používání různých přístupů ke stanovení ocenění podrozvahových skutečností a účtování o nich,” dodal Nejvyšší kontrolní úřad.