Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob se totiž od prosincové novelizace začal vztahovat kromě mnoha dalších také na trestné činy proti životu a zdraví, což může mít pro nemocnice zásadní důsledky.

Možná kvalifikace: systémové selhání

Pacienti, kteří jsou přesvědčeni třeba o špatně provedené operaci nebo nesprávné diagnóze s fatálními následky, tak mohou nově podat přímo na nemocnici trestní oznámení. Až dosud byli k odpovědnosti v rámci trestního řízení voláni v případech pochybení pouze jednotliví lékaři nebo další konkrétní pracovníci.

„Zjednodušeně se dá říct, že pokud se nejedná jen o pochybení jednotlivce, ale o systémové selhání, nese tu trestní odpovědnost například zřizovatel nemocnice,“ řekla k tomu Právu odbornice na zdravotnické právo Olga Sovová.

Trestní oznámení může každý podat zdarma a případný znalecký posudek pak zadávají a také hradí orgány činné v trestním řízení.advokát T. Gřivna

Podání trestního oznámení na nemocnici jako celek, resp. na jejího zřizovatele nebo provozovatele přitom pro nespokojené pacienty může znamenat významné zjednodušení a také zlevnění celého procesu domáhání se spravedlnosti a zejména pak případného odškodnění.

V tomto případě totiž musel každý až dosud jít cestou civilní žaloby na nemocnici, která obnáší zaplacení soudního poplatku, riziko nutnosti hradit soudní výlohy i protistraně v případě neúspěchu u soudu a zároveň také princip důkazního břemena.
To v praxi znamená např. nezbytnost pořízení znaleckého posudku, což s sebou nese často i velmi vysoké náklady.

Chyba: přetížení lékaři

„Naproti tomu trestní oznámení může každý podat zdarma a případný znalecký posudek pak zadávají a také hradí orgány činné v trestním řízení,“ vysvětlil pražský advokát specializující se mimo jiné i na trestní odpovědnost firem Tomáš Gřivna.

Podle něj se proto dá očekávat značný nárůst počtu takových trestních oznámení mířících na poskytovatele zdravotní péče. Podobně se vyjádřila i Sovová. Případného nadužívání nebo zneužívání nového ustanovení se ale podle svých slov neobává.

„Pokud jde totiž o případnou náhradu škody, tak soudy v trestním řízení stejně většinou odkazují na civilní řízení,“ poznamenala advokátka, která zároveň působí např. v Centru zdravotnického práva na právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Rozšíření trestní odpovědnosti by mělo poskytovatele zdravotní péče donutit, aby napravili některé dlouhodobé nedostatky.právnička O. Sovová

Že se loňské rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob dotkne také poskytovatelů zdravotnické péče, každopádně připustilo i Nejvyšší státní zastupitelství. „V současné době nedisponujeme informacemi o výrazném nárůstu počtu trestních oznámení na právnické osoby v této oblasti,“ uvedl mluvčí úřadu Petr Malý s tím, že spekulace o budoucím vývoji v tomto směru jsou zatím předčasné.

„Je ale třeba zdůraznit, že novela zákona zavádí trestní odpovědnost pro tento okruh trestných činů až od 1. 12. 2016, a nelze tedy trestní odpovědnost dovozovat u případů, které předcházejí tomuto datu,“ poznamenal Malý.

A na jaké případy se má trestní odpovědnost nemocnic například vztahovat? Podle Sovové jsou to typicky situace, kdy např. sporný lékařský úkon prováděl lékař s nedostatečnou atestací, nebo když pro danou situaci neexistuje v nemocnici směrnice, podle které by měl doktor postupovat.

„Rozšíření trestní odpovědnosti by mělo poskytovatele zdravotní péče donutit, aby napravili některé dlouhodobé nedostatky nebo přijali dostatek lékařského personálu,“ doplnila právnička.

Sporné případy

Posuzování některých případů může ale podle ní být sporné. „Může dojít k situaci, kdy půjde o selhání jednotlivce spočívající v porušení vnitřních předpisů, takže nemocnice by odpovědnost nenesla, ale zároveň by se ukázalo, že kvůli nedostatku odborného personálu ten lékař sloužil už šest dní v kuse a k pochybení tak vedla únava v důsledku špatně nastaveného systému,“ uvedla příklad Sovová.

Na nedávné konferenci pořádané u příležitosti pěti let účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob upozornila, že případné tresty spočívající až v možném rušení poskytovatelů zdravotní péče mohou narážet na platnou zákonnou povinnost zajistit dostupnost zdravotní péče.

Úprava by ale podle ní měla přispět k nápravě dlouhodobých problémů ve zdravotnictví a přínosná by měla být i pro pacienty.