Veganské bistro Jídelna se od jiných liší hlavně tím, že její personál nemá stálý domov, a také cenou pokrmů. Hlavní jídlo zde stojí 75 Kč a s polévkou 95 Kč. V pátek se například podávala pórková polévka zahuštěná bramborem a sójový guláš s domácím knedlíkem.

Podle zaměstnanců se v době obědů dveře netrhnou.

Krušné začátky

Projekt Kuchařky bez domova vznikal tři roky. Tehdy byla založena organizace Jako doma, která se chtěla věnovat ženskému bezdomovectví.

„Začaly jsme na stánkových prodejích, kde jsme prodávaly bramboráky, pak jsme začaly dělat i různé cateringy, ale od začátku jsme snily o kamenné jídelně a kuchyni,“ vzpomíná na nelehké začátky manažerka Lenka Vrbová s tím, že vařit přece může každý.

Jediné, co ženy musely získat, je potravinářský průkaz. S pomocí sponzorských darů, grantů z evropských fondů a benefičních koncertů se dalo dohromady dost peněz, aby jídelna mohla vzniknout.

Zdravý oběd

„Vaříme především ze zeleniny, připravujeme čerstvé šťávy, používáme tofu, tempeh. Jsou to zdravější potraviny. Je důležité, aby suroviny byly dostupné a sezónním a samozřejmě jídlo musí být i cenově dostupné, pro všechny,“ říká Vrbová.

Na stálý pracovní poměr zde pracují čtyři kuchařky, jiné pracují formou brigády. Kuchařky se díky zkušenostem uplatňují prý i v jiných restauracích.

Nový začátek

Přestože tyto ženy dostávají za práci zaplaceno, na nový domov to prý nestačí. „Bezdomovectví, to není jen, že nemáte stálý domov. Tyhle ženy mají dluhy, mají za sebou traumata, násilí... mají za sebou tíživou historii. Tady mají sice nějaký jistý výdělek, ale protože vstupují do procesu oddlužení, tak jim většinou zůstane minimum peněz, a to není start, kdy byste si mohli pronajmout byt,“ vysvětluje Vrbová.

Současně ale dodává, že je to slušný začátek a ženy mohou alespoň být trvale na ubytovně, což je posun. Cílem ovšem je získat alespoň sociální bydlení.