Zelení a piráti cílí na mladé, ale jdou samostatně

Ještě na podzim se přitom předseda zelených Matěj Stropnický pokoušel s piráty na společném postupu dohodnout.

„Oni se víc věnují virtuálnímu světu, my víc tomu reálnému. Proto se mi zdálo, že to doplnění je možné,“ podotkl. „Pirátům jsme nabídli na podzim rovnocennou nabídku ke spolupráci, ale piráti se rozhodli, že půjdou do voleb samostatně. Já to rozhodnutí respektuji, i když si myslím, že naše programy kompatibilní jsou,“ dodal pro Právo.

Vztahy mezi partajemi jsou však, podle slov šéfa pirátů Ivana Bartoše, na bodu mrazu. „Moje největší podpora zelených je, když o nich mlčím,“ řekl Právu. „Mám pocit, že zelení mají vůči společnosti dost elitářské postoje. Působí paternalisticky a velmi často prostě politikaří. My jsme proti elitářskému jednání, sázíme na opravdovost,“ dodal.

Stropnický si původně maloval celorepublikovou spolupráci různých menších stran a hnutí. Nakonec jde do voleb jeho partaj takřka sama, spolupracuje jen se Změnou pro Liberecký kraj.

Ostatní komunální hnutí, na která si činil Stropnický zálusk, vyfoukli zeleným Starostové a nezávislí. Košem dostali i od hnutí Žít Brno tamního radního Matěje Hollana, které se rozhodlo letošní volby vynechat.

Podle politologů je neschopnost pirátů a zelených domluvit se chyba. „Pokud by chtěli uspět, měli by zelení a piráti výrazněji spolupracovat,“ řekl Právu politolog Milan Znoj.

Obě strany podle Znoje cílí na mladé. Protestní hlasy starších totiž nadále sbírá ANO. Ani piráti a ani zelení nemají zatím našlápnuto k tomu, aby oslovili širší masy. „Jsou programově příliš vyhranění. Jejich témata už nejsou tak atraktivní, ustupují aktuálním tématům, jako je Unie nebo migrace,“ myslí si Znoj.

Souhlasí i politolog Jan Bureš. „Určitě je to chyba. Půjdou proti sobě a bylo by pro ně lepší, aby spolupracovali. Jenže to by vedení zelených nesmělo být vyhraněné tak doleva. Voliči pirátů takto vlevo nejsou. Ti spíš myslí liberálně,“ řekl Právu.

Nakonec prý oběma stranám škodí do jisté míry i nezkušenost jejich představitelů s vysokou politikou. „Osobní animozita také hraje roli. Mladí politici bývají vyhraněnější, nemají ještě zkušenost starších, kteří vědí, že osobní animozity se musejí překousnout,“ podotkl Bureš.

Strany mají přitom za sebou v řadě krajů i městech úspěšnou spolupráci. V Senátu sedí jejich společní kandidáti Ladislav Kos a Libor Michálek. V průzkumech  se však pohybují shodně pod hranicí volitelnosti, v únoru by podle CVVM piráty volila tři procenta voličů, zelené 2,5 procenta.

Šéf zelených bude zřejmě lídrem v Praze, kde se utká se svým otcem kandidujícím za ANO, ministrem obrany Martinem Stropnickým. „Není to úplně příjemné a ještě musím promyslet, co to bude pro kampaň znamenat,“ řekl Právu Matěj.

V kampani chtějí zelení vytáhnout pět stěžejních témat, která odsouhlasí zkraje dubna republiková rada. Vloží do ní asi 13 miliónů. „Naší cílovou skupinou jsou lidé z města, běžně připojení na internet. Kampaň povedeme právě tam. Chceme se vyhnout velkým formátům venkovní reklamy. Je nebezpečná, nesouhlasíme s billboardy a bojujeme proti nim i v Praze. Byli bychom pokrytečtí, kdybychom je využívali,“ řekl.

Obdobně na internetu o voliče zabojují i piráti. Na kampaň vydají asi 7,5 miliónu. Svůj volební program představí již v sobotu na celostátním fóru. Bartoš bude lídrem ve Středočeském kraji, kde půjde mj. proti šéfovi ANO Andreji Babišovi, předsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi nebo předsedovi Sněmovny za ČSSD Janu Hamáčkovi a zřejmě Vítu Rakušanovi za případnou koalici STAN s lidovci.

„Volební potenciál podle průzkumu pro krajské volby byl pro piráty šest procent. Zajímavější však byl po volbách zveřejněný průzkum potenciálu mezi lidmi, kteří k volbám nešli. Tam měli piráti dalších deset procent. Zelení měli pět procent. Ani jedni jsme tedy neoslovili ty voliče, kteří by o volbě uvažovali,“ řekl Bartoš. „Je to naše nešikovnost, že jsme se k těmto lidem nedostali a nezvedli je ze židlí. Doufám, že to teď zlepšíme,“ dodal.