Černý odběratel měl platit na základě institutu fikce uznání, neboť když se měl vyjádřit k žalobě, podle Okresního soudu v Benešově nereagoval a tím pádem požadavek na zaplacení 200 tisíc korun uznal.

Muž však takovou interpretaci odmítl a upozornil, že byl informován o nařízeném jednání, které bylo ovšem zrušeno, a následně mu bylo řečeno, že bude předvolán k novému jednání. Počítal tedy s tím, že se bude bránit při nařízeném jednání.

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková

Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková

FOTO: Petr Horník, Právo

„Fikce uznání je vyhrazena pro případy lhostejné či obstrukční pasivity žalovaného, jejíž akceptace by byla z pohledu žalobce nespravedlivou, a proto může mít onen přísný důsledek v podobě předstírání, že žalovaný nárok žalobce uznal. Stěžovatel však nebyl k žalobě lhostejný, obstrukčně pasivní, ani nechtěl nijak taktizovat a jeho jednáním nedošlo k průtahům ve věci,“ upozornila soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Škoda musí být vysvětlena a zdůvodněna

ÚS se také pozastavil nad tím, že v trestním řízení soud škodu při černém odběru určil jako menší než pět tisíc korun, zatímco další soudce přiznal společnosti ČEZ náhradu téměř 200 tisíc korun.

„Společnost tedy po stěžovateli požaduje zhruba čtyřicetinásobek částky, která byla jako způsobená škoda zjištěna na základě znaleckého posudku v trestním řízení. Pokud takto extrémní disproporce nebude v novém řízení dostatečným způsobem vysvětlena a podložena, tak by uložením náhrady takto vysoké výše škody došlo i k porušení práva stěžovatele na ochranu majetku,“ dodala Šimáčková.