Celosvětovým nebezpečím se loni stalo podle generálního tajemníka AI Salila Shettyho vyvolávání strachu. "Politici beze studu a aktivně legitimizují všechny druhy nenávistné rétoriky a politiky. Současná démonizující politika beze studu propaguje nebezpečné myšlenky, že někteří lidé jsou lidmi méně než jiní," uvedl.

"Kontroverzní vyvolávání strachu se celosvětově stalo nebezpečnou hybnou silou. Ať už se jedná o (amerického prezidenta Donalda) Trumpa, (maďarského premiéra Viktora) Orbána, (tureckého prezidenta Recepa Tayyipa) Erdogana nebo (filipínského prezidenta Rodriga) Duterteho, stále více politiků, kteří se označují za bojovníky proti establishmentu, se ohání agendou, která z jedněch činí honicí psy a z jiných obětní beránky," uvedl Shetty.

Hlavními terči nenávistné politiky jsou nyní uprchlíci. AI ve výroční zprávě upozornila například na pokračující demonstrace v Česku namířené proti migrantům a na postoj prezidenta Miloše Zemana, který vytrvale označuje uprchlíky za hrozbu.

Pokud se přestaneme dívat jeden na druhého jako na lidské bytosti se stejnými právy, přiblížíme se tím k okraji bezedné propasti.AI Salil Shetty

Organizace připomněla i loňské útoky proti těm, kteří se právům uprchlíků věnují. Šlo třeba o žhářský útok na sociální centrum Klinika v Praze, které mimo jiné pořádalo sbírku oblečení pro uprchlíky, nebo posprejování podniků, zapojených do protinenávistné kampaně Hate Free, nacistickými symboly a výhrůžnými nápisy.

AI varovala před tím, že pokud bude vyvolávání strachu pokračovat, postihne i další skupiny lidí, ať už na základě rasy, víry, národnosti či pohlaví. "Pokud se přestaneme dívat jeden na druhého jako na lidské bytosti se stejnými právy, přiblížíme se tím k okraji bezedné propasti," uvedl Shetty.

Ženy vydělávají méně

Kromě nenávistných projevů vůči uprchlíkům přetrvávají podle organizace v Česku také nižší výdělky žen oproti mužům. Znepokojení nad tím vyjádřil Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen spadající pod OSN, sdělila AI.

Výbor rovněž doporučil zavedení bezplatné právní pomoci diskriminovaným ženám či vznik mechanismu pro odškodňování romských žen, které byly oběťmi nucené sterilizace. Ke konci loňského roku ale česká vláda nepodnikla podle mluvčí tuzemské pobočky AI Martiny Pařízkové žádné kroky k zavedení systému odškodňování nuceně sterilizovaných romských žen.

Plus za snahu o integraci hendikepovaných

Organizace naopak označila za pozitivní například vládní opatření zaměřená na řešení problémů s diskriminací romských dětí ve vzdělávání a snahu o integraci dětí s lehkým mentálním postižením do běžných škol. Kvůli začleňování hendikepovaných dětí se objevovaly obavy z hromadného přechodu žáků takzvaných praktických škol do běžných škol, nakonec se ale loni v září z praktických škol přesunulo jen asi 200 dětí.

Odpor jednotlivců

Ze studie dále vyplývá, že situace v oblasti dodržování lidských práv se loni výrazně zhoršila na celém světě. Za to podle ní mohou do značné míry nejmocnější státy, které polevují v tlaku na dodržování lidských práv ve světě.

Vlády mnoha zemí podle AI loni ignorovaly válečné zločiny, prosadily dohody, které oslabují právo na azyl, přijaly zákony, které porušují svobodu projevu, ospravedlňovaly mučení a soustředily se ve svých útocích na uprchlíky a migranty. Mezinárodní právo nezákonným vracením uprchlíků do vlasti, kde byli v ohrožení, porušilo podle AI loni 36 zemí.

Řešením současné krizové situace je podle AI jedině to, že se politikům, kteří lidská práva označují za hrozbu pro hospodářský rozvoj či bezpečnost, na odpor postaví jednotliví občané. Potřeba bojovat za základní hodnoty lidské důstojnosti a rovnost nikdy nebyla větší, uvádí zpráva AI.

Konkrétně organizace ve své zprávě kritizuje pronásledování novinářů, blogerů a dalších prodemokratických aktivistů například v Bangladéši, Číně, Kongu, Egyptě, Íránu či Saúdské Arábii. K násilnostem i válečným zločinům podle AI docházelo loni mimo jiné v Jemenu, Sýrii, Jižním Súdánu a Súdánu.