Vyplývá to z námitek ministerstva financí v rámci meziresortního připomínkového řízení k původnímu návrhu vnitra. Ten počítá s tím, že plat by se lidem ve služebním poměru měl o zmíněných deset procent zvýšit už od začátku července letošního roku.

Mají prý dost

Lidé z ministerstva financí nicméně konstatovali, že takové přilepšení by znamenalo pro rozpočet náklady ve výši téměř 3,5 miliardy korun ročně, které podle ministerstva nejsou kde vzít. „Objem prostředků na platy příslušníků považujeme za dostatečný a v posledních letech stále se navyšující,“ uvádí k tomu ministerstvo financí a připomíná, že od roku 2013 do loňska se platy příslušníků zvedly celkem o 15 procent.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který zvýšení platů příslušníků navrhl, zatím na otázky Práva k námitkám Babišova úřadu neodpověděl.

Ministerstvo financí své negativní stanovisko zdůvodnilo tím, že navýšení mezd bylo naplánováno k polovině roku a nynější rozpočet s tím nepočítá. Návrh byl prý rovněž předložen mimo legislativní plán vlády a obsahoval i některé chybné výpočty a další nesrovnalosti. Valorizace mezd státních zaměstnanců by se podle resortu financí měla řešit s účinností od ledna příštího roku.

Nezávislé policejní odbory argumentaci financí důrazně odmítly s tím, že podle nich hraničí až se závistí a dokládá neznalost vývoje platů u bezpečnostních sborů. „Pokud o ní alespoň něco málo vědí, jsou tato tvrzení zcela mimo realitu, ať už nechtěně, nebo záměrně,“ řekl v této souvislosti šéf Nezávislého odborového svazu policie Milan Štěpánek.

Zvýšení jako náprava škrtů

Zároveň připomněl, že v letech 2009 až 2010 se nejprve snížily policistům a dalším příslušníkům rizikové příplatky a posléze v roce 2011 se tarify v rámci vládních škrtů razantně snížily o 10 procent.

„Zmiňované zvyšování dodnes spravedlivě nenapravilo dopady rozhodnutí vlády Petra Nečase a personální politiku ministra vnitra Radka Johna,“ poznamenal Štěpánek na adresu tehdejších vládních představitelů z ODS a Věcí veřejných.
Šéf odborářů se pozastavil i nad výzvou ministerstva financí ke snížení výsluhového příspěvku, na který mají policisté a další příslušníci nárok po odchodu do civilu po nejméně patnácti letech služby.

„Tento apel roztáčí nebezpečnou hru s výsluhovými nároky příslušníků bezpečnostních sborů. Že by to byla kompenzace za nedávné odstranění patnáctiprocentního zdanění výsluh, se kterým i ministerstvo financí vyslovilo souhlas? To je rychlý obrat,“ řekl Štěpánek.

Podle resortu financí by snížení výsluh naopak představovalo možnost, jak na zvýšení platů najít peníze v rámci stávajících rozpočtových limitů. Ministerstvo také navrhuje revizi nároku na výsluhu v případě, že někdejší policista nebo hasič po odchodu do civilu nadále pracuje pro stát.

Proti souběhu platu a výsluh

„Aby nebylo přípustné, že z veřejných prostředků se určité skupině zaměstnanců platí plat podle zákoníku práce a souběžně i výsluhový příspěvek,“ poznamenává k tomu ministerstvo. Naráží přitom na praxi, kdy bývalý policista pobírá vysoké výsluhy a zároveň vykonává často i velmi podobnou nebo totožnou práci pro resort jako civilní zaměstnanec.

Právo v minulosti např. informovalo o policejním „důchodci“ a někdejším šéfovi odboru informatiky na policejním prezidiu Gabrielu Beržim, který pobírá nadstandardní výsluhu ve výši přesahující 60 tisíc měsíčně a zároveň pracuje za civilní plat jako koordinátor pro informační a komunikační technologie na Generální inspekci bezpečnostních sborů.

V souvislosti s rekordně vysokými výsluhami, které po odchodu většinou pobírají dlouholetí důstojníci s vysokým platem i odměnami, pak ministerstvo financí navrhuje jejich valorizaci a zastropování tak, aby se jejich výše „přiblížila výši důchodů všech ostatních zaměstnanců“. Finanční resort také kvůli úsporám požaduje další postupné „zcivilňování“ kancelářských a administrativních postů u bezpečnostních sborů.