Od narození trpěl cystickou fibrózou, což je onemocnění plic, které značně ztěžuje dýchání. Poslední rok před transplantací strávil na kyslíku.

„Když jsem chtěl jít ven, musel jsem si vzít speciální batoh s kyslíkem na záda. Kyslík vydržel tři hodiny. Pak jsem musel znovu domů a připojit se na další. Byl to hrozný život,“ uvedl.

Lékaři ho zařadili na transplantační listinu. Vzhledem k tomu, že měl běžnou postavu a byl hubený, měl velkou naději, že se orgánu dočká brzy.

„Skutečně po třech měsících na čekací listině jsem dostal plíce ženy, které se do mého hrudníku vešly,“ řekl Dostál, který pracuje v jedné pražské advokátní kanceláři.

Po operaci se jeho stav rapidně zlepšil a on se vrátil do života. „Teď už beru jen několik léků ráno a večer a v životě nemám žádná omezení. Pravda ale je, že nesportuji a jsem spíše kavárenský typ, který pohybu moc nedá. Udržuju si však svou optimální hmotnost, samozřejmě nekouřím a snažím se žít zdravě,“ dodal.

Devět tisíc pacientů

Od vzniku Koordinačního střediska transplantací (KST), které v roce 2004 zahájilo činnost, získalo v Česku nový orgán téměř devět tisíc pacientů. Středisko za tu dobu evidovalo přes tři tisíce dárců. Loni lékaři provedli v Česku 808 transplantací orgánů, což je o 15 více než v roce 2015. Orgány byly získány od 262 zemřelých a 49 žijících dárců. Nejčastěji byly transplantovány ledviny (458), játra (179) a plíce (42).

„Počet dárců orgánů byl loni 25 na milión obyvatel a Česká republika tak předstihla některé vyspělé země, jako je Německo, Itálie, Švýcarsko a Austrálie. Aktuálně nám tak patří místo v první desítce na světě,“ uvedl profesor Miloš Adamec, který má na svém kontě více než tisíc transplantací a dnes působí jako ředitel koordinačního střediska transplantací.

Největší nárůst v posledních letech zaznamenaly transplantace plic. Loni jich bylo 42, což je o osm víc než předloni. „Zařadili jsme se tak mezi největší transplantační velkoobjemová centra plic na světě,“ řekl Právu profesor Robert Lischke, přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a současný šéf tamního transplantačního týmu. Dodal, že transplantace plic v USA stojí v přepočtu 3,5 miliónu korun, ale tatáž v Česku 2,5 miliónu korun.

Vyznamenání Holcátovi

Zlatou plaketu za přínos budování transplantačního programu v ČR dostal v úterý exministr zdravotnictví Martin Holcát, který stál u zrodu zmíněného koordinačního střediska a dnes působí jako náměstek ředitele pražské FN Motol.

Před lety byl v čele střediska a vybudoval ho do současné podoby. Dnes spravuje transplantační registry v Česku a je v mezinárodním programu výměny orgánů Foedus. Ten zahrnuje jedenáct zemí s 320 milióny obyvatel a ČR jen loni do něj nabídla devět orgánů. Naopak pět Čechů z tohoto mezinárodního programu orgán dostalo.