Mnozí politici a zaměstnanci ústavů se tomu brání. Tři resorty, které to mají řešit, tedy ministerstva sociálních věcí, školství a zdravotnictví, se stále nemohou dohodnout na změně. A to i přes to, že všechna tři řídí ČSSD. Do změn se nechce ani hejtmanům: zřizovateli těchto zařízení jsou právě kraje.

„Můj resort je připraven už dávno. Dílčí změny určitě stihneme, jsou obsaženy v novele zákona o sociálních službách. Co se týče celkové transformace, když bude vůle ze strany resortů školství a zdravotnictví, dalo by se ještě stihnout leccos,“ řekla Právu ministryně práce a sociálních věcí (MPSV) Michaela Marksová.

Její úřad chce, aby se všechna taková zařízení sjednotila pod jeho střechou. Pod MPSV dnes spadají pouze tzv. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zatímco kojenecké ústavy má v gesci zdravotnictví a dětské domovy řeší školství.

Novela zákona o sociálních službách zavádí institut tzv. pobytové služby pro děti do 18 let, legislativně tak připravuje půdu po sjednocení. MPSV chce navíc do června předložit zákon, který by znemožňoval přijmout do ústavu dítě mladší sedmi let.

Český unikát: zdravé děti nejsou v rodinách

V roce 2015 bylo v kojeneckých ústavech 1174 dětí. Experti varují, že dítě vyrůstající v ústavu může trpět tzv. poruchou připojení (nevytváří si citovou vazbu na rodiče) a je deprivované.

„V Evropě už prakticky klasické kojenecké ústavy neexistují a opuštěné zdravé děti do tří (či více) let se umisťují výhradně do rodin. Kvůli našim dětem věříme, že i ČR se konečně vydá touto cestou, narážíme ale na konzervatismus některých zaměstnanců kojeneckých ústavů a dětských domovů,“ uvedla Marksová.

Ústavy nezavíráme, hájí se Marksová

Někteří hejtmani a poslanci se obávají, že by houfně docházelo k rušení dětských domovů a kojeneckých ústavů. Tak se minulý týden vyjádřil např. hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard (ČSSD).

„Chtěl jsem upozornit pana prezidenta, že se chystá novela, která by měla utlumovat dětské domovy na úkor pěstounské péče. My nejsme proti pěstounské péči, podporujeme ji, ale myslíme si, že systém, jak je nastaven, potřebuje pěstounskou péči i dětské domovy,“ řekl Bernard.

Dodal, že osm dětských domovů v Plzeňském kraji je elitních a dobře simulují funkci rodiny. Že chce vláda „zlikvidovat ústavní péči“, se rovněž nedávno vyjádřila poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová při interpelaci na premiéra Bohuslava Sobotku.

Transformace ale podle Marksové v žádném případě neznamená zavření ústavů ze dne na den. „Vždy budou potřeba a vždy budou potřeba odborníci, kteří v nich pracují. Je ale nutné mít vše pod jedním resortem, abychom mohli víc úsilí a financí dát do preventivních a ambulantních služeb pro rodiny, což logicky povede k menší potřebě ústavní péče,“ řekla.

Na prevenci jde nejméně peněz

MPSV chce postupně tato zařízení transformovat v dětská centra, kde budou zaměstnanci pracovat s ohroženými rodinami spíše ambulantně. Hodlá také posílit terénní a preventivní služby. Právě na ty ale uvolňuje nejméně peněz z celkových osmi miliard korun, které na ohrožené děti může dát.

„Největší podíl na financování má ústavní výchova (52,2 %), následovaná náhradní rodinnou péčí (29,2 %), činností orgánů sociálněprávní ochrany dětí (10 %) a preventivními službami (8,6 %),“ sdělil Právu Jiří Vaněk z tiskového oddělení MPSV.

Ostatní resorty se jednání o transformaci nevyhýbají. „Péče o ohrožené děti je primárně v gesci MPSV. Ministerstvo zdravotnictví je v této věci připraveno poskytnout maximální součinnost,“ řekla Právu mluvčí resortu Štěpánka Čechová.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) se nedávno vyjádřila, že se transformaci nebrání, chce ale, aby výchovné a diagnostické ústavy zůstaly pod jejím úřadem.