„Novela zákona motivuje příjemce dávek k tomu, aby vyvíjeli nějakou aktivitu,“ prohlásila na tiskové konferenci ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Veřejná služba se týká těch, kteří jsou více než šest měsíců odkázáni na dávky v hmotné nouzi. Po šesti měsících se jim dávka 3410 korun měsíčně smrskne na tzv. existenční minimum (2200 korun). Právě těmto lidem by měl institut veřejné služby pomoci.

„Kdo odpracuje aspoň 20 hodin veřejné služby (měsíčně), tak se dostane na 3410 korun, kdo 30, přivydělá si 610 korun navíc,“ uvedla Marksová.

Důchodci ani matky nemusí

Dávky v hmotné nouzi v ČR pobírá zhruba 66 tisíc lidí, podle Marksové nelze zatím říci, kolika se bude veřejná služba týkat. „Nebudeme ji ale vyžadovat po důchodcích, invalidech ve třetím stupni či matkách na mateřské a rodičovské dovolené,“ upřesnila ministryně.

Veřejná služba podle ní neznamená jen odklízení sněhu a listí v parku v oranžových vestách. „Lidé mohou být například využíváni jako pomoc v domácnosti přes charitativní či neziskové organizace,“ uvedla Marksová.

Zájemci by si měli práci hledat sami. Norma neukládá úřadům práce povinnost v tom klientům pomáhat. Pozměňovací návrh, který by to úřadům práce přikázal, se snažila předložit poslankyně Zuzana Kailová (ČSSD), poslanci jej ale neschválili.

„V praxi předpokládáme, že se úřady práce budou snažit klientům práci najít. Není to však jejich povinnost,“ podotkla Marksová.

Veřejnou službu zavedla už pravicová vláda Petra Nečase (ODS), Ústavní soud ji ale v listopadu 2012 zrušil. Podle soudců se podobala spíše otrocké práci.