Celý příběh o tom, jak farář z malé obce na Třebíčsku k miliónům přišel, se začal psát už v roce 2009. Tehdy se jednaosmdesátiletá seniorka, která zůstala po smrti svého syna v domě sama, rozhodla, že se odstěhuje na faru do blízké vesnice. Tamní kněz prý totiž nabízel možnost ubytování.

KOMENTÁŘ DNE:
 Proč stát není jako firma - Nad problémem nápadu řízení státu jako firmy v podaní Andreje Babiše se zamýšlí Jiří Pehe. Čtěte zde >>
 Hurá máme právní stát! Bude líp! - Policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvituje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

„Samozřejmě se nám to nelíbilo, nikdo ani nevěděl o stěhování, bylo to narychlo. Tetička se rozhodla, ale bylo to hodně divné, vše jsme sledovali. V průběhu roku jsme tetu navštěvovali, vozili jí léky a v roce 2010 jsme se od ní dozvěděli, že darovala na střechu fary 700 tisíc korun za doživotní bydlení,“ řekl Právu jeden z příbuzných.

Nikomu nepřeji tento pocit bezmoci, že člověk, který káže v kostele, přijme takový majetek. Jsou to vše stavební místa u Rosic, lesy, orná půda. Skutečná hodnota těchto pozemků je až 15 miliónů.příbuzný zesnulé ženy

Za svou příbuznou členové rodiny jezdili až do Velikonoc 2013. „Tetička byla hodně vystrašená, zničehonic nám dávala věci jako zlato a kastroly, ať si je vezmeme, jako kdyby se měl blížit její konec, to už bylo hodně divné,“ zavzpomínal příbuzný. O měsíc později žena zemřela v nemocnici.

„Když jsme potom přijeli na faru, napadlo mě, co když s tetou farář sepsal závěť, protože věděl, jaké má polnosti. Kněz se začal rozčilovat a dušovat, že by nikdo nemohl přijmout majetek naší rodiny,“ povzdechl si příbuzný. Když však po několika měsících začalo dědické řízení, situace se změnila.

„Já jako synovec jsem tam nesměl, k notáři na jednání šla jen třiaosmdesátiletá babička a moje matka. A podle závěti z roku 2010 byl jako dědic ustanoven kněz jako soukromá osoba,“ popsal muž.

„Nikomu nepřeji tento pocit bezmoci, že člověk, který káže v kostele, přijme takový majetek. Jsou to vše stavební místa u Rosic, lesy, orná půda. Skutečná hodnota těchto pozemků je až 15 miliónů,“ posteskl si příbuzný.

Proč by kněz neměl dědit?

Rodina zkoušela situaci řešit za pomocí právníků, obrátila se i na Biskupství brněnské, ale marně. Podle Biskupství totiž jednání kněze není v rozporu s etickým kodexem ani se zákony.

Podle nás farář tetičku zmanipuloval, ona vždycky říkala, že majetek má zůstat v rodině.příbuzný zesnulé ženy

„Že bych měl dědit, jsem se dozvěděl až při jednání s notářem. Když jsme dostali otázku, jestli dědictví přijímáme, nebo chceme čas na rozmyšlenou, nikdo neprotestoval. Takže já jsem také nic nenamítal. I kněz přece může přijmout dědictví,“ řekl Právu oslovený duchovní.

Podle něj navíc polnosti nemají takovou cenu, jaká byla stanovena při dědickém řízení. „Některé pozemky jsou v ochranném pásmu, takže se na nich nedá stavět, má to cenu maximálně dvou miliónů. Finanční úřad mi ale vyměřil daň z původní hodnoty, tak mám ještě starosti s tím. Paní si asi myslela, že to dědictví půjde na něco dobrého, já jsem se zatím nerozhodl, co s majetkem udělám,“ dodal farář.

„Podle nás farář tetičku zmanipuloval, ona vždycky říkala, že majetek má zůstat v rodině. Nemůžeme se s tím stále vyrovnat, jelikož majetek, který přežil v naší rodině dvě světové války i padesátá léta, připadl cizímu člověku. My už s tím nic nenaděláme, ale byli bychom rádi, aby se o tomto dozvěděla veřejnost a aby si lidé dávali pozor,“ dodal muž.