"Máme informaci, že to bylo zaznamenáno v Moldavsku a v Gruzii, a hrozí riziko, že to nepřijde shora z Polska, ale může to přijít zespodu přes Maďarsko. To je záležitost, která nás zneklidňuje," řekl Šatrán.

Nákaza je například na Ukrajině, kde ji ale kvůli složité bezpečnostní situaci podle odborníka veterináři příliš neřeší. "Ukrajina sousedí jak se Slovenskem, tak potom s Polskem a dalšími státy, takže tam riziko zavlečení hrozí," dodal.

Šíření může napomoci nelegální obchod

Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba ho podobně jako u ptačí chřipky utratit a vyhlásit ochranné pásmo. Už loni informovali o riziku přenosu choroby z Polska čeští veterináři myslivce.

„Došetřováním prezentovaným polskou stranou bylo zjištěno, že šíření nákazy souvisí převážně s ilegálním obchodem z neznámých zdrojů, s pohyby lidí, s nehlášením nákazy nebo s nedodržováním opatření biologické bezpečnosti,” psal tehdy ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Mor by zredukoval přemnožené divočáky

Jak dříve ČTK řekla jednatelka Českomoravské myslivecké jednoty Martina Novotná, nemoc by v českých lesích nemusela mít jenom negativní dopady. Mohla by totiž snížit počty přemnožených divokých prasat. Kromě škod na polích a v lesích přibývá také střetů dopravních prostředků se zvěří.

V Česku se africký mor prasat, který původně přenesla klíšťata od afrických prasat bradavičnatých, nikdy nevyskytoval. Jde o akutní, vysoce nakažlivé onemocnění podobné klasickému moru prasat. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou.

Onemocnění se projevuje vysokou horečkou, která může trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesnutí teploty. Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem a zvrací. Vakcinace proti této nákaze není možná – jednak neexistuje a jednak ji ani legislativa nepřipouští.