Hlavní obsah

Šiklová o Palachovi: Dlouho jsem se bála, že jeho čin byl zbytečný

– Praha

Před osmačtyřiceti lety se student Jan Palach sebeupálil na protest proti vývoji v Československu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Na osudný den i nenápadného mladíka pro Novinky zavzpomínala socioložka a publicistka Jiřina Šiklová, jejíž semináře na fakultě Palach navštěvoval.

Šiklová o Palachovi: Jako symbol odporu ho chtěli odstranit

 
Článek

„Když k nám dorazila zpráva, že se jeden student filozofické fakulty upálil, tak jsme vůbec nevěděli, kdo to je. Tehdy jsem byla v senátu fakulty, kde jsme se dohadovali, kdo to může být,“ vzpomíná Jiřina Šiklová. Po Palachově smrti osobně hovořila s jeho maminkou i bratrem.

Palachovu oběť vnímala jako heroický čin, trápila ji ale skutečnost, že se o něm nemluví a jako by se na něj zapomnělo. „A když se blížilo 20leté výročí a nic se nedělo, tak jsem si říkala. No vida chlape, nic se neděje. De facto, ty jsi ničemu nepomohl,” řekla Šiklová. Posléze ji překvapily demonstrace takzvaný Palachův týden.

Foto: Profimedia.cz

Jan Palach se zapálil na Václavském náměstí.

Jan Palach se 16. ledna 1969 polil na rampě Národního muzea v Praze hořlavinou a zapálil se. Seběhl na Václavské náměstí a tam se zhroutil. Po třech dnech podlehl těžkým popáleninám. Jeho pohřeb se stal manifestací za svobodu a demokracii, smutečního průvodu Prahou se zúčastnilo na 200 tisíc lidí.

V dopise, který zanechal na místě svého činu, vyzýval k učinění kroků na záchranu posledních zbytků demokracie. Žádal zrušení cenzury a zákaz rozšiřování okupačního tisku. Palachův příklad následovali další lidé, mezi nimi i student Jan Zajíc, jenž se upálil 25. února 1969. Palach obdržel in memoriam v roce 1991 nejvyšší československé státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám