„Oproti loňsku a předloňsku máme letos jedinečné výcvikové podmínky. A přeje i počasí,“ shodli se členové horských služeb ze všech českých okrsků. Záchranáři sešikovaní v pětičlenných mezinárodních týmech pátrají pomocí psů po figurantech zahrabaných ve sněhových kopách.

Pes je schopný se potřebné dovednosti naučit za sezónu.

Pes je schopný se potřebné dovednosti naučit za sezónu.

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

„Tým tvoří sestava od nejzkušenějších po méně zběhlé. Aby došlo k přirozenému předávání zkušeností při pátrání po lavinou zasypaných lidech,“ přiblížil Petr Pospíšil, psovod záchranářského psa Alfa ze šumavské Železné Rudy.

Alf má béčko

Alf se záchranářskou kvalifikací B najde člověka pod lavinou po čichu během několika minut. Zkušenosti z ostré akce tříletý německý ovčák z Pospíšilovic chovu ještě nemá.

Zahrabávání figuranta

Zahrabávání figuranta

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

„Nebyla příležitost. Cvičí a postupně si zvyšuje kvalifikaci. Zato jeho desetiletý otec už prošel ohněm a dnes si užívá důchodu,“ uvedl Pospíšil. Psi se připravují v Krkonoších na lavinovou zkoušku.

Kvalifikace psího záchranáře složená z letních a zimních dovedností začíná áčkem a končí céčkem. V létě se hledají lidé ztracení v terénu a trénuje se sutinové vyhledávání, zima patří lavinám.

„Psi musejí přejít z letního plošného pátrání na vyhledávání lidí v lavinách,“ dodal lavinový odborník Pavel Cingr z krkonošské horské služby (HS). Složením zkoušek každého kvalifikačního stupně výcvik zdaleka nekončí.

Alf najde lavinou zasypaného člověka za několik minut.

Alf najde lavinou zasypaného člověka za několik minut.

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

„Kvalifikační stupeň musí pes každoročně obhajovat a jít dál. Pes je schopný se potřebné dovednosti naučit za sezónu,“ upřesnil Pospíšil. Kritickou hranici záchrany člověka pod lavinou představuje maximálně pětačtyřicet minut. Existují ojedinělé případy, kdy se lidem podařilo přežít pod lavinou i tři dny.

Platí třetí stupeň lavinového nebezpečí

Krkonošská HS aktuálně uvádí třetí z pětibodové stupnice lavinového nebezpečí. Hrozí i deskové laviny, kdy každou na sobě naskládanou vrstvu sněhu může v cedulemi označených lavinových katastrech odpálit i jediný neopatrný turista.

Lavina v Krkonoších naposledy zabíjela začátkem předloňského února, kdy v Malé studniční jámě nad Obřím dolem zahynul 28letý skialpinista. Smrt pod lavinou našla v prosinci 2008 na Červinkově muldě při druhém stupni lavinového nebezpečí 36letá skialpinistka.

Kritickou hranici záchrany člověka pod lavinou představuje maximálně pětačtyřicet minut.

Kritickou hranici záchrany člověka pod lavinou představuje maximálně pětačtyřicet minut.

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

Krkonoše každoročně pustí okolo pětadvaceti větších lavin. Rekordní padesátka jich spadla v zimě 2005. Jedna z největších lavin spadla 12. dubna 2002, kdy úbočím Studniční hory letělo možná dvousetkilometrovou rychlostí 280 tisíc tun sněhu.

Další velká lavina lavin spadla 10. února 2015 v Modrém dole. Zdaleka však nedosahovala rozměrů mamutích lavin, které 8. března 1956 totálně zdevastovaly část údolí Bílého Labe, Obřího a Labského dolu, ani laviny z 21. března 1968, kdy v polském Bialym Jaru zahynulo devatenáct lidí.