Při záchranném výzkumu na místě, kde vznikne závlahová nádrž, archeologové objevili jámu, v níž bylo naskládáno zhruba 90 šálků, talířů, mís a moždířů, vyrobených před více než 3000 lety.

Mnohé z nich se dochovaly ve velmi dobrém stavu, protože byly uloženy v rozměrných amforách o objemu několika desítek litrů, řekl Právu vedoucí výzkumu Petr Kos.

Kvůli plánované výstavbě museli vědci prozkoumat pozemek o rozloze 1,6 hektaru, a to v oblasti nazývané Zlatý potok. Nic nenasvědčovalo tomu, že by mohlo jít o archeologicky zajímavou oblast.

Až po odvezení ornice a obnažení podloží se ukázalo, že tato lokalita byla zřejmě osídlena již od doby kamenné. Celkem se v ní našly pozůstatky po zhruba 900 objektech. Nešlo jen o základy objektů k bydlení, ale i o skladovací jámy, pece, ­nejrůz­nější žlaby nebo náhony odvádějící vodu.

Zasypané skladiště

Nejvíce je potěšil nález nebývale velkého množství keramiky. „Jáma zřejmě před tisíciletími sloužila jako sklad. Asi to byl sklep. Později se jeho strop propadl a nádobí zůstalo zapomenuto,“ uvedl Kos.

Keramika vznikla v období kultury popelnicových polí, kdy lidé ostatky svých blízkých spalovali a jejich popel zahrabávali do země v keramických ­ná­dobách. Často k nim přidávali jako milodary na cestu na onen svět i jídlo a pití uložené do dalších hrnců umísťovaných do okolí urny.

„Keramiku jsme si již převezli do laboratoří. Postupně budeme jednotlivé předměty velmi opatrně čistit. Nález je unikátní nejen svým množstvím, ale především mnoha druhy keramiky, od šálků až po pokličky. Už se nám nepodaří zjistit, zda byla vyrobena přímo na Zlatém potoce, nebo jestli ji její majitel získal od některého z tehdejších hrnčířů výměnou za jiné zboží,“ doplnil archeolog.

Výzkum ukázal, že oblast byla osídlena od doby kamenné až po tzv. římské období, kdy ve druhém až třetím století našeho letopočtu obývaly jižní Moravu germánské kmeny a nejsevernější hranice římského impéria končila u dnešních Pasohlávek na Brněnsku, kde byla opevněna desátá legie.

Záhadná studna

I po tomto období se našly ve zkoumané oblasti nejrůznější úpravy terénu. K nejnovějším nálezům patří střepy z munice z druhé světové války.

Největší záhadou pro vědce je ale nález zbytků studny, u níž zatím nebyli schopni datovat, kdy byla vyhloubena. Především není jasné, proč byla postavena, když právě v této oblasti rozhodně nejsou potíže s nedostatkem vody, dodal Kos.