Odklon kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) od prosazování lidskoprávní agendy kritizoval v úvodu sobotní konference filozof a bývalý poslanec i senátor Daniel Kroupa. Na český stát podle něj přešlo dědictví, podle kterého dlouhodobě obhajoval lidská práva. „Teprve u poslední vlády jsme svědky toho, že stát z důvodu obchodních zájmů se tohoto dědictví zřekl,” uvedl.

Kroupa připomněl, že Charta 77 a disent by nemohly existovat bez podpory ve svobodném zahraničí, kde se zajímali o dění v Československu. „Jestli z toho vyplynul nějaký závazek, je to pokračovat ve stejném duchu vůči všem případům neuznávání lidských práv ve světě,” řekl. Společnost by měla tlačit na to, aby se Česko do role aktivního účastníka boje o lidská práva vrátilo, uvedl.

Vzpomínkový koncert i Magorovy básně

Vyvrcholením programu sobotního setkání chartistů a disidentů bude vzpomínkový večer v Mramorovém sále pražské Lucerny. Vystoupí na něm například písničkáři Dáša Vokatá nebo Jaroslav Hutka, projevy pronesou bývalí mluvčí Charty 77 Dana Němcová, Tomáš Hradílek nebo Alexandr Vondra. Recitovat se budou básně Ivana Martina Jirouse.

Charta 77 byla společenstvím lidí usilujících o lidská práva, začala se utvářet při soudním procesu s hudebníky kolem kapely The Plastic People of the Universe. Její iniciátoři se poprvé sešli 10. prosince 1976, prvními mluvčími byli bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem své podpisy pod text Charty 77 připojilo 242 signatářů. Do ledna 1990 se k ní přihlásilo přes 1800 lidí.