K porodu došlo 10. prosince 2003. Porod byl sice v pořádku, ovšem následně došlo u ženy k masivní embolii po průniku plodové vody do krevního oběhu. Při této vzácné a těžké komplikaci podle znalců končí smrtí až 80 procent případů.

KOMENTÁŘ DNE:
 Proč stát není jako firma - Nad problémem nápadu řízení státu jako firmy v podaní Andreje Babiše se zamýšlí Jiří Pehe. Čtěte zde >>
 Hurá máme právní stát! Bude líp! - Policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvituje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

Čtyři pozůstalí se rozhodli po smrti ženy podat žalobu na společnost, jež nemocnici vlastnila, a požadovali každý po miliónu korun. Soudy jejich návrh zamítly, přestože v péči o ženu došlo hned k několika chybám a lékaři se nechovali v souladu s nejnovějšími medicínskými postupy.

Měla rodit jinde

Podle Krajského soudu v Ostravě například žena s rizikovým těhotenstvím neměla vůbec rodit v malé porodnici bez potřebného zázemí. Lékaři prý rovněž promeškali dobu, kdy mohli ženu transportovat na specializované oddělení po prvních známkách komplikací. Soud upozornil i na neschopnost nemocnice zajistit odpovídající odborné zázemí včetně akutní péče a na nedostupnost jednotky intenzivní péče s možností zajištění základních vitálních funkcí pacientky. Podle justice ale tyto chyby nebyly tak zásadní, aby ovlivnily celkový následek.

Pozůstalí ve své stížnosti namítali, že kdyby byla péče dostatečná, měla by žena vyšší šanci na přežití.

„Pokud by byla léčebná péče bezchybná, měla by 20procentní a vyšší šanci na přežití. Tato šance byla zmařena či minimálně snížena právě protiprávním zásahem a tento protiprávní zásah je jednou z příčin jejího úmrtí. Taková 'ztráta šancí' je způsobilá zasáhnout do práva na ochranu osobnosti stěžovatelů,“ upozornil advokát rodiny Lukáš Prudil.

Podle senátu ÚS se soudcem zpravodajem Janem Filipem se musí Nejvyšší soud znovu zabývat otázkou, jak by se mělo v takových případech postupovat. „Jde o typicky právní otázku, a nikoli otázku skutkovou,“ zdůraznil Filip.