„Tímto rozhodnutím se potvrdilo partnerství mezi Milošem ZemanemAndrejem Babišem. Prezident chce Andreji Babišovi poskytnout ještě měsíc na uspořádání jeho poměrů,“ řekl Právu poslanec TOP 09 Martin Plíšek, jeden z autorů zpřísnění zákona.

Argumentaci hlavy státu, která se obává o neústavnost normy, neuznává. „Zákon může stanovit činnosti, které jsou zakázané z hlediska činnosti u členů vlády. Pan prezident argumentuje stejně jako hnutí ANO,“ uvedl Plíšek.

Prezident už dal najevo, že v případě přehlasování veta ve Sněmovně se obrátí na Ústavní soud.

Zeman vetoval lex Babiš

Jasný signál o blízkém vztahu prezidenta se šéfem financí v Zemanově vetu vidí i předseda ODS Petr Fiala. „Rozhodnutí dokládá jeho sbližování s Andrejem Babišem. Zákon o střetu zájmů je potřeba. Dosud nikdy nedocházelo k takovému zneužívání výkonné moci k podpoře vlastního podnikání, jako se to děje nyní,“ napsal Právu.

„Nepopírám, že hlavním důvodem přijetí této podoby zákona je jednání Andreje Babiše. Zákon je však univerzální, není pro jednu osobu, ale platí pro všechny v podobném postavení. Zákon je potřeba tam, kde se přestanou ctít pravidla,“ dodal Fiala.

Zleva šéfové ODS a TOP 09 Petr Fiala a Miroslav Kalousek

Zleva šéfové ODS a TOP 09 Petr Fiala a Miroslav Kalousek

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Stejný postoj zaujal i šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. „Není to žádné překvapení, je to snaha pana prezidenta o politické spojenectví s panem Babišem. Já jsem přesvědčen, že Sněmovna setrvá na svém názoru,“ řekl Právu.

Zákon je podle něj v České republice třeba. „Také bych byl velmi rád, kdyby potřebný nebyl. Kdykoliv dříve, když se podobný konflikt zájmů rýsoval, tak hlídací psi demokracie, redakce, svým pobouřením něco takového nedovolili. V okamžiku, kdy redakce neštěkají, neboť jim byl nasazen náhubek, nebo usedly k plným miskám, musí nastoupit zákon,“ dodal Kalousek.

Připomněl, že Babiš vlastní vydavatelství Mafra, pod které spadají deníky MF Dnes, Lidové noviny, weby Lidovky.cz, iDnes.cz, rádio Impuls a TV Óčko. Zákon měl právě vlastnictví médií politikům zakázat.

Zemana Sněmovna přehlasuje, nebojí se politici

Krok Zemana nebyl překvapením ani pro šéfa klubu lidovců Jiřího Miholu. „Předpokládám ale, že veto nebude překážkou, že rozhodnutí poslanců zákon podpořit bylo a je jednoznačné,“ řekl Právu.

Podle Miholy by se k zákonu spíš než prezident měl vyjádřit Ústavní soud.  „Protiústavnost bych nechal na posouzení Ústavního soudu. Ministr financí říkal, že se na Ústavní soud obrátí. Ten zákon potřebný je. Leccos se ale může zdát, že mohlo být jinak, nebo lépe,“ dodal Mihola.

Prezidentovo rozhodnutí nechtěl moc komentovat vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Je to jeho ústavní právo,“ uvedl na adresu prezidenta Novinkám v SMS. Dodal, že svůj názor vyjádřil hlasováním.

Sobotka: Člen vlády by neměl podnikat

Naopak premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v pondělí na tiskové konferenci po jednání Úřadu vlády médiím sdělil, že zákon o střetu zájmů je potřeba přijmout. „Jsem přesvědčený o tom, že lidé, kteří zastávají vysokou veřejnou funkci, musí strpět určitá omezení. Také si myslím, že člen vlády by neměl podnikat,“ zdůvodnil své rozhodnutí Sobotka.

Podstatné totiž podle něj je, že člen vlády se podílí na rozhodnutích, která mohou ovlivnit i podnikatelské prostředí. Navíc se prý může dostat k informacím, k nimž by nikdo jiný neměl přístup.

„Člen vlády by se neměl účastnit veřejných zakázek, neměl by podnikat a neměl by vlastnit média,“ konstatoval Sobotka. Dodal, že bude podporovat zákon, tak jak prošel ve Sněmovně, případně tak jak prošel Senátem. „Předpokládám, že veto prezidenta republiky brzy přehlasujeme,“ dodal.

Ministr pro lidská práva a Legislativní radu vlády Jan Chvojka (ČSSD)

Ministr pro lidská práva a Legislativní radu vlády Jan Chvojka (ČSSD)

FOTO: Petr Horník, Právo

Sněmovna prezidentovo veto hladce přehlasuje i podle dalšího autora přísnějšího zákona, ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD). „Zpřísnění zákona o střetu zájmů podpořilo přes 130 poslanců, takže se o osud normy neobávám,“ sdělil Novinkám.

Sněmovně stačí k přehlasování hlavy státu 101 poslanců. Poprvé byl zákon ve Sněmovně schválen hlasy 135 poslanců, podruhé, když se vrátil ze Senátu, tak 125 hlasy.

Věřím, že za tím není nějaká dohoda s Andrejem Babišem.Jan Chvojka (ČSSD)

Chvojka se také vymezil proti tvrzení pravicových stran, že prezident zákon vetoval z důvodu spojenectví s Babišem. „Na tom zákonu se mu něco nelíbí a má ten názor, že je v rozporu s ústavním pořádkem. Já ten názor nemám. Myslím si, že ten zákon je v souladu s Ústavou, nicméně pan prezident využil svého práva a já mu to nemůžu vyčítat,“ uvedl Chvojka.

Veto prezidenta je podle něj motivováno tím, že prezident má jiný názor než většina Sněmovny, než že by to bylo nějak účelové. „Věřím, že za tím není nějaká dohoda s Andrejem Babišem,“ uzavřel celou věc.

Hamáček: Na programu už během příští schůze

Předseda Sněmovny Jan Hamáček Novinkám řekl, že zákon se dostane na program Sněmovny hned na příští schůzi. „Vzhledem k tomu, že zákon v obou hlasováních, jak v tom prvním v Poslanecké sněmovně, tak v tom závěrečném v Poslanecké sněmovně po vrácení Senátem vždy získal ústavní většinu, tedy více než 120 hlasů, tak předpokládám, že tomu bude tak i potřetí,“ řekl.

Zákon o střetu zájmů měl patnáct dnů od svého vyhlášení sebrat firmám, ve kterých má člen vlády 25 a více procent, investiční pobídky, veřejné zakázky a tzv. nenárokové dotace. Nově nastoupivší funkcionáři by pak nesměli vlastnit ani jedno procento v mediálním domě, který vydává periodický tisk, nebo provozuje rozhlasová či televizní média.