Podle prezidenta se do novely dostaly pozměňovací návrhy, které se snaží „ovlivnit volnou soutěž politických stran“, na níž je založen politický systém v ČR.

Zeman veto zákona zdůvodnil v obsáhlém dopise adresovaném šéfovi Sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD) a připojil množství výhrad.

„V případě, že Poslanecká sněmovna přehlasuje veto prezidenta republiky, je prezident republiky připraven obrátit se na Ústavní soud, aby definitivně rozhodl o případném nesouladu novely zákona o střetu zájmů s Ústavou České republiky,” upozornil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Zeman mimo jiné kritizoval, že přijaté pozměňovací návrhy postrádaly odůvodnění a byly založeny „na ničím nepodložených domněnkách”.

Zdůvodnění prezidentova rozhodnutí naleznete zde

K novele připojil i domněnku, že  její „schopnost dosáhnout zamýšleného cíle je v podstatě nulová”.

Sněmovna v listopadu schválila upřesněnou senátní verzi zákona, která by politikům znemožnila ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Členové příštích vlád by v budoucnu nesměli provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Pod Babišovu skupinu Agrofert spadá mediální dům Mafra, vicepremiér má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.

Sněmovna přijala předlohu září hlasy 135 ze 183 přítomných poslanců, v listopadu pak potvrdila verzi se senátními úpravami hlasy 125 ze 174 poslanců. O osudu normy mají nyní poslanci znovu rozhodovat v lednu, k přehlasování prezidentského veta jim stačí 101 hlasů.

„Rozhodnutí pana prezidenta mne překvapilo. Zpřísnění zákona o střetu zájmů ale podpořilo přes 130 poslanců, takže se o osud normy neobávám,“ sdělil Novinkám jeden z autorů zákona a nynější ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD).