Ten má vyrůst v policejním areálu na pražské Zbraslavi. Policie podle informací Práva odhaduje celkové náklady na 3,381 miliardy korun, přičemž ze státního rozpočtu by až do roku 2022 mělo na výstavbu, vybavení i provoz putovat 2,431 miliardy.

Ačkoli záměr daleko přesahuje mandát Sobotkovy vlády, měli by ministři podle zjištění Práva v příštích týdnech návrh posvětit nebo zamítnout. A to kvůli tomu, že policie chce v případě souhlasu využít evropské dotace v rámci operačního programu věda, výzkum a vzdělávání.

Ta by mohla dosáhnout 650 miliónů korun. A dalších 300 miliónů z eurodotace by šlo na vybavení. K tomu ale musí předložit projektovou žádost spolu s územním rozhodnutím a žádostí o stavební povolení. Nejzazší termín pro žádost přitom je březen roku 2018.

Poslanci policii fandí

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který návrh pro vládu připravil, nyní čeká na stanovisko klíčové osoby, a to šéfa státní kasy. „Těžko se teď k tomu mohu vyjádřit, nemám zatím žádné informace,“ omezil se na stručný komentář na dotaz Práva Andrej Babiš (ANO).

Informace o záměru vystavět nový areál nemají zatím ani členové sněmovního výboru pro bezpečnost, kteří ale – jak řekli Právu – mají osobní zkušenosti s tím, jak vypadají pracoviště Kriminalistického ústavu. Vládní i opoziční členové výboru oslovení Právem uznávají, že kriminalisté si lepší podmínky zaslouží.

„Nevím sice o záměru vystavět nový areál, ale vím, že situace není ideální,“ uvedl Bohuslav Chalupa (ANO). Podle něj bude záležet na detailech a je jisté, že jako člen bezpečnostního výboru je bude chtít znát. „Nejsem ale v zásadě proti,“ prohlásil Chalupa.

Pracoviště kriminalistů v žalostném stavu

Za „poměrně vysokou“ označil celkovou sumu Martin Lank (Úsvit), který ale také nemá problém s podporou záměru, byť bude záležet na rozhodnutí vlády, nikoli poslanců.

„Kriminalistický ústav je špičkové pracoviště, a když jsem navštívil některé jejich laboratoře, tak opravdu musím uznat, že pracují v nuzných podmínkách,“ uvedl Lank.

Právě experti ústavu se pyšní třeba tím, že se zařadili mezi jedenáctku evropských zemí, které mají vyškolené specialisty schopné provést identifikaci obětí hromadných neštěstí. Naposledy si své schopnosti vyzkoušeli letos v září na Teplicku při simulované letecké nehodě.

Podle zprávy, kterou ministr vnitra připravil pro jednání vlády a se kterou se Právo mělo možnost seznámit, poskytují znalecká pracoviště Kriminalistického ústavu své služby nejen všem policejním útvarům podílejícím se na trestním řízení, ale také orgánům státní moci, soudům a státním institucím.

Ročně ústav zpracuje pětadvacet tisíc vzorků DNA a jednadvacet tisíc tzv. daktyloskopických karet. Soustředění pracovišť na jedno místo a jeho vybavení moderní technikou, stejně jako zavádění nových znaleckých metod, by mělo přispět ke zkvalitnění práce na místě činu i samotných laboratorních postupů.