Ornitologům jde vlastně o to, aby se některé z dropích slepic zalíbilo na Znojemsku natolik, že na něm i se svým partnerem zůstane.

„Pokud někde snese vejce a bude mít příznivé podmínky k životu, je velmi pravděpodobné, že její potomstvo už v daném regionu zůstane. Zatím slepici vyhlížíme marně,“ řekla Právu Vlasta Škorpíková z České společnosti ornitologické (ČSO), která se léta věnuje monitoringu dropů.

Odškodnění zemědělcům

Náklady spojené s návratem dropa do české přírody se už v roce 2006 odhadovaly na zhruba 17,5 miliónu korun. Nyní budou nově vyčísleny v záchranném programu, který připravují ochranáři pro ministerstvo životního prostředí.

Značnou část z těchto peněz bude tvořit odškodnění zemědělcům, kteří přejdou z pěstování ziskových plodin například na pohanku. Ochranáři zatím k vytváření dobrých podmínek pro dropy využili 120 hektarů státní půdy, na níž nechali vysít vojtěšku. Jenže dropové dříve využívali areál o zhruba 3000 hektarech. Jsou to stepní ptáci, a potřebují tedy nízký porost a rozhled do okolí.

„Další státní půda již v této oblasti není. Bude tedy nutné jednání s majiteli pozemků, kterým by měl stát nabídnout finanční odškodnění za to, že jim místo výnosných plodin poroste na polích jen vojtěška. Přesné náklady je teprve nutné vyčíslit,“ doplnila Škorpíková.

Nechtějí se stěhovat

S náhlým úbytkem dropů se střední a východní Evropa začala potýkat počátkem devadesátých let. Způsobila to změna v hospodaření na polích. Zmizeli z Česka, Polska, Moldavska, Bulharska i z Rumunska. Například na jižním Slovensku hnízdilo před deseti lety asi 20 dropů.

V sedmdesátých letech jich tam ornitologové přitom napočítali přes 600. Stále se jim ale daří v RakouskuMaďarsku. Potíž je ale v tom, že se dropům příliš nechce stěhovat.

Drop velký se řadí ke kriticky ohroženým druhům. Patří mezi nejtěžší ptáky na světě. Samec dorůstá délky až 105 centimetrů a rozpětí křídel má až 240 cm. Jeho hmotnost se pohybuje v rozmezí od osmi do 16 kilogramů.