„Jde o zvýšení pravomocí Vojenské policie, jde o její větší emancipaci,“ uvedl k novele na tiskové konferenci ministr obrany Martin Stropnický (ANO), pod jehož resort vojenští policisté spadají.

Návrh novely byl podle něj na vládě přijat od všech přítomných ministrů.

Vojenská policie změnou trestního řádu získala pravomoc vyšetřovat trestné činy, podle zákona ale vojenští policisté nemají takové pravomoci jako jejich kolegové z Policie ČR. Novela schválená vládou jim umožňuje, aby při vyšetřování závažné trestné činnosti zastírali svou příslušnost k Vojenské policii.

Mohli by také používat „podpůrné operativní pátrací prostředky“, tedy třeba agenty, informátory nebo zabezpečovací techniku, a mohli by také sledovat osoby. Počítá se i s možností otevírání bytů nebo soukromých provozoven, když by to bylo nezbytné.

Místo náčelníka ředitel

Zákon má také Vojenské policii umožnit, aby si pořizovala a zpracovávala osobní údaje, které by jí umožnily ztotožnit osobu.

„To znamená provést u osob, u kterých je zvýšená pravděpodobnost recidivy, identifikační úkony, které je umožní identifikovat v případě, že se v budoucnu dopustí trestného činu a zanechají po sobě stopy,“ uvádí důvodová zpráva.

Novela dále rozšiřuje působnost Vojenské policie i na hospodaření příspěvkových organizací, jako jsou třeba Ústřední vojenská nemocnice nebo Vojenská lázeňská a rekreační zařízení, či hospodaření státních podniků, tedy například Vojenského technického ústavu, LOM a Vojenských lesů a statků.

Změnit by se měl i název velitele Vojenské policie, kterým je dosud náčelník. Nově by se jeho funkce měla jmenovat ředitel.

Zákon nyní projednají zákonodárci, platit by mohl začít od července příštího roku.