„Téměř výhradně ji mají kuřáci, ale v posledních letech víme, že téměř 15 procent lidí jsou celoživotními nekuřáky, kteří měli jiné rizikové faktory. Dlouhodobě třeba vdechovali kouření někoho jiného, bydleli blízko velké silnice, pracují v továrně, kde jsou prachy a škodlivé plyny. Takový pacient může okolo 50. nebo 60. roku věku pociťovat zadýchávání,“ řekl Novinkám MUDr. Vladimír Koblížek, který má na plicní klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové na starosti vědu a výzkum.

KOMENTÁŘ DNE:
Poučení z Renziho — Politici EU by si měli vzít z okolností odchodu italského premiéra ponaučení, píše v komentáři Thomas Kulidakis Čtěte zde >>
 Očima Saši Mitrofanova: Hrající si prezident

Nemoc je podle něj léčitelná, jenže pacient musí přijít k lékaři včas. Zhruba dvě třetiny ale o nemoci neví. Přestože jim není dobře, k lékaři nejdou.

Onemocněl i lékař pracující v sanatoriu 

Že CHOPN už není jen nemocí kuřáků, dokazuje i předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN) MUDr. Stanislav Kos, který se přes celoživotní zaryté nekuřáctví stal pacientem svých kolegů. „Že se u mě CHOPN vyvine, je trošku paradoxní, protože jsem celý život nekouřil. To bylo překvapení,“ přiznává Kos, který sice žije v Plzni, ale pracovní život trávil v plicní léčebně na Janově, kde ovzduší znečištěné není.

K diagnostice CHOPN je zapotřebí řádné vyšetření plic.

K diagnostice CHOPN je zapotřebí řádné vyšetření plic.

FOTO: archiv MUDr. V. Koblížka

Aby se člověk nestal pacientem trpícím chronickým kašlem, zadýcháváním, únavou a vykašláváním hlenů, musí dodržovat prevenci, tedy nekouřit, očkovat se proti chřipce, navštěvovat dechové rehabilitace a brát léky podporující rozšiřování průdušek.

Mezi pacienty s CHOPN se zařadila i přední česká zpěvačka Marta Kubišová, která kvůli dýchavičnosti omezila kouření, bere pravidelně léky a navštěvuje poctivě veškerá plicní vyšetření.