Česká republika by podle něho měla být vlastí příslušníků českého národa a s ním spjatých národnostních menšin. Podle něho „ústava opomíjí existenci českého národa, který zde existuje po staletí“.

„Ústava nezná český národ jako státotvorný prvek. A to nejen já považuji za nedostatek, protože Česká republika by nemohla existovat bez českého národa. To neznamená vyloučení občanského principu, ale sepětí všech těchto principů,“ prohlásil v pátek profesor Gerloch ve Vlasteneckém sále Karolina Univerzity Karlovy na konferenci o reformě ústavy v rámci diskusní platformy Pražský právnický podzim, které se zúčastnilo na dvě stovky špičkových advokátů a vysoce postavených soudců.

Jak by si to představoval?

Stačila by jedna věta. Ta by však v důsledku, tedy v následných výkladech ústavy ke konkrétním zásadním kauzám týkajícím se ekonomicko-politického směřování země, mohla znamenat odklon od Evropské unie v dnešní podobě.

„Dnes ústava začíná slovy, že Česká republika je svrchovaný stát. Mohl by zde být vložen článek: ČR je vlastí příslušníků českého národa a příslušníků národnostních menšin a entit, které jsou s ním spjaty,“ uvedl Gerloch. Vyjádřením tohoto sepětí je podle něho státní občanství.

A proč chce národ vracet do ústavy? „Jsme v období zásadních změn světa, které se budou dotýkat i naší ústavnosti, fungování státu. Jsou to procesy stejně významné jako v roce 1990, ne-li zásadnější. I ty státy s dlouhou tradicí ústavy s tím budou konfrontovány, nevystačí s dosavadními tradicemi,“ řekl v plénu Gerloch.

Předseda ÚS: Je to nebezpečné

Svým postojem překvapil předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, který Právu potvrdil, že předem nečekal, že by s něčím takovým Gerloch ve Vlasteneckém sále vystoupil.

Celá naše státnost je postavena na občanském principu, nikoli na národnostním principusoudce Ústavního soudu Tomáš Lichovník

„Považuji národní prvek ve státotvornosti za prvek naprosto překonaný. Nejen konzervativní, ale dokonce možná i škodlivý. Já bych se tohoto naopak velmi bál, když se podíváme na tendence nacionalismu, který se promítl do maďarské a polské politické situace. Vidíme velmi nebezpečné tendence pro celou Evropu. Jsem pro internacionální model seskupení, jako je Evropská unie, než pro hermeticky do sebe uzavřené národní státy,“ řekl Právu Rychetský.

„Jsem tímto názorem zaskočen. Dosud mi zmínka o národě v ústavě nescházela a nevím zcela přesně, k čemu by měla napomoci. Celá naše státnost je postavena na občanském principu, nikoli na národnostním principu. Každý si může svoji národnost zvolit. Mohu se sám prohlásit Čechem, byť jsem z druhého konce světa,“ reagoval pro Právo soudce Ústavního soudu Tomáš Lichovník.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Otázku dalšího fungování státu vzal na konferenci o ústavě naopak odspodu místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, který podrobil zdrcující kritice proces, jakým se ubírají běžná soudní řízení, a to, jaká je v ČR míra právní nejistoty.

Zachvátily právo obstrukce?

„Zabývám se obyčejným právem pro obyčejné lidi. Když si zavážeme oči korektností, která je nyní tak pohodlná a tolik oblíbená, dláždíme si cestu do pekla. Lidé chtějí předem vědět, když sepisují smlouvu či závěť, jak to pak dopadne, zda bude naplněna jejich vůle. Jde o předvídatelnost práva, aby bylo rovné v celé zemi a aby bylo možné domoci se spravedlnosti v reálném čase, protože spravedlnost po několika letech už není žádná spravedlnost,“ uvedl Fiala.

Podle něho je třeba zásadně novelizovat procesní, organizační předpisy, aby odpovídaly době.

„Nejsou jednoduchým a předvídatelným průvodcem řízení. Umožňují jen vršit obstrukce, které brání nejen rozsudku, ale i splnění rozhodnutí. Doručování písemností se stalo samoúčelnou alchymií, která se stala nástrojem, jak nedosáhnout soudního rozhodnutí,“ prohlásil Fiala.

Zdůraznil, že procesní předpisy nejsou o vymezení ideologií, ale průvodcem, jak se domoci práva a spravedlnosti. „Stát, kde forma vítězí nad obsahem, kde se rozhodujeme, kdo bude kauzu rozhodovat, ne věc samotnou, se tak dostává do situace, kterou bible už znala jako tanec kolem zlatého telete. Živíme paranoiu ve společnosti, která není tvůrcem dobré atmosféry ve společnosti,“ uzavřel Fiala.