O zvolení Donalda Trumpa se hovoří jako o zdviženém prstu i vůči EU, která by měla více dbát na svou vlastní obranu. Hovoří se o společné evropské armádě. Co si myslíte vy?

Je to součástí mého programu. Zastávám hledisko, že nesmíme být černým pasažérem ve vlaku, kde jedou jiní a platí plné jízdné. Pan Trump to měl výrazně ve svém programu, že členské státy NATO mají být akceschopné a mají mít bojeschopné armády a platit odpovídající podíl ze svého HDP. Je to legitimní požadavek z jeho strany.

Druhá věc je ta evropská armáda. Myslím, že je to taková hra politiků. Obávám se, že evropská armáda nikdy nebude. Těch překážek je příliš mnoho. Některé země mají přímo v ústavě, že se smějí podílet na vojenských akcích pouze poté, co k tomu dostanou mandát od parlamentu. Po konzultacích s odborníky doporučuji, aby Evropa vytvořila akceschopnou sílu policejního typu. Protože my nepotřebujeme tanky a rakety na lidi, kteří přicházejí do EU. Ale spíš policejní síly, které mají jiné kompetence a trénink.

Takže se neobáváte ozbrojeného konfliktu na území EU? Vždyť válka na Ukrajině zuří jen několik set kilometrů od našich hranic. Nebojíte se, že se může rozšířit?

Obávám. Ale to není úkol evropské armády. Jsme členy Severoatlantického paktu, a ten má článek o tom, že když je jakýkoliv člen paktu ohrožen či napaden, ostatní mu musí přijít na pomoc. Rád bych viděl naši armádu, aby důstojně plnila svůj závazek. Máme bohužel jen dvě brigády, které nejsou početně naplněné. Měli bychom mít tři nebo ještě lépe čtyři brigády. Máme málo sofistikované munice. To, co jsme na místo konfliktu schopni dopravit, je asi 590 mužů. Přimlouval bych se o to, abychom zvýšili bojeschopnost naší armády jako člena Severoatlantického paktu.

Čili byste chtěl udělat nějaký nový nábor vojáků?

Naše armáda má vnitřní dluh nejméně 100 miliard korun. Je potřeba vynaložit tyto peníze, dlouho jsme to odkládali. Vím, že lidskému srdci spíš než zbraně jsou bližší věci, jako je starost o děti, školství a zdravotnictví, a já s tím souhlasím.

Nicméně základní služba státu vůči nám občanům je, abychom měli armádu, která je bojeschopná a umí nás ochránit. Je potřeba udělat nábor a je potřeba, aby vojáci a armáda měli větší respekt mezi občany. Zatím se na to vůbec nehledělo. Ale to říkám se vším důrazem. Protože prezident je vrchní velitel ozbrojených sil a to podle ústavy.

Líbí se vám myšlenka povinné vojenské služby?

Řekl bych spíše ne, ačkoliv určitý přechodový rituál je v různých společnostech podstatný pro to, aby se z chlapců stávali muži. To vám říkám jako antropolog. Možná že nějaké branné cvičení nebo minimální zvýšení kompetence, tomu bych se nebránil.

Co říkáte na dosavadní zahraniční politiku USA? Byla podle vás válka v Afghánistánu nebo Iráku oprávněná?

Válka v Iráku začala mnoho pozdějších problémů, které si vyžádaly statisíce obětí. Nebyla oprávněně vedena, neboť se odvolávala na to, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení a nebyla to pravda. Byla to lež, o kterou se pak opřelo veškeré další dění. Jsem zásadně proti lži, na ní se nikdy nedá nic dobrého postavit.

Spojené státy se neptaly kulturních antropologů. Ti by jim řekli, že vstupují do jiné kultury a že ne každá jiná kultura musí být nadšena z toho, že může mít zastupitelskou parlamentní demokracii evropského nebo amerického střihu. V Iráku to bylo rychlé vítězství. Vyhráli válku, ale prohráli mír. A následky jsou katastrofální a nesmějí se opakovat.

Evropa čelí masivnímu příchodu uprchlíků. Ve svém programu říkáte, že by EU měla pomáhat lidem v místech konfliktů. Co ale s těmi, co už na území EU jsou?

Je to složité. Kvóty odmítám principiálně. Řeší následek, a ne příčinu, a samy o sobě vyzývají k příchodu dalších lidí. Myslím, že i politicky je to neprůchodné a nikdy se to nestane. Druhá věc ale je, že v pohybu je nejméně 60 miliónů lidí z různých zemí a z různého důvodu. Nicméně myslím, že ti legendární černí bojovníci s mobily nejsou hlavní proud.

Mnoho lidí je opravdu zasaženo krvavou válkou. V této chvíli ruské síly bombardují Aleppo, kde před několika lety žily tři milióny obyvatel a dnes 200 až 300 tisíc lidí. Ti lidé musí někam utéct. Mnozí z nich skončí v táborech v Jordánsku, Turecku. V Libanonu, který je menší než Morava, jsou dva milióny uprchlíků. Důležité je, aby tábory, ve kterých jsou, byly hygienicky vybavené. Ale nejdůležitější je, aby lidé, kteří utíkají s malými dětmi, věděli, že i v táborech jsou školy. Protože budoucnost dětí je pro člověka důležitější než cokoliv jiného. Řeknu to cynicky: nejlevnější a nejefektivnější bude, jestliže pomůžeme tam, uděláme třeba školy v táborech. Ošetřit děti třeba u nás v nemocnicích, ale potom je poslat zpět rodičům do jejich kultury.

Masivní přijímání uprchlíků do Evropy tedy odmítáte.

Určitě. Problém je právě ta masivnost. V tom se skryje kdekdo. V tom se skutečně mohou skrýt i islamisté, kteří by zde pak páchali teroristická zvěrstva. Masivně v žádném případě.

Jenže v uprchlických táborech není bezpečno. Hrozí zde znásilňování, nemoci. Co s tím?

Měli bychom do táborů investovat. Je to problém pro lidi, kteří přicházejí z války, je to problém i pro nás. Ten problém je tady a nemůžeme před ním zavírat oči a říkat, že je tma. Musíme v té tmě zažehnout světélka. Zásadně jsem pro to, abychom přispěli spolu s partnery EU na to, aby se v těch táborech dalo žít. A musíme udeřit na pašeráky, kteří si z toho udělali byznys a přesvědčují lidi, aby se na cestu do Evropy vydali. Pašerácké sítě se musí nekompromisně rozbíjet.

Video

Rozhovor s Michalem Horáčkem, díl 2. Zdroj: Karolina Brožová, Novinky.cz

Vaší poradkyní by měla být bývalá diplomatka Magda Vášáryová. Ta však kritizuje nechuť přijímat uprchlíky. Nedávno zase řekla, že Čechům nerozumí…

Já jsem uvedl jméno paní Vášáryové a několika dalších jako jména lidí, z jejichž okruhu bych si případně někdy vybíral ty, kteří by mi radili v určitých otázkách. S paní Vášáryovou jsem mluvil několikrát a ona je expertka na Visegrádskou čtyřku, kterou jako diplomatka spoluzakládala. A tam mi může poradit.

V politice panují i různé názory na postoj k Rusku. Měly by pokračovat sankce, nebo by měly být zrušeny?

Svůj životní a kulturní prostor sdílíme se svými partnery v EU a Severoatlantickém paktu. To jsou naši spojenci. Potom jsou tu další entity, které našimi partnery nejsou. A jejich zájmy nesmíme upřednostňovat před zájmy našich spojenců. Co se Ruské federace týče, tak se stalo, že anektovala území Ukrajiny. Nemůžeme připustit, aby si jakákoli velmoc brala území jiných států. To není možné. Co proti tomu udělat? Máme bojovat s Ruskem? To si nepřejeme, hrozíme se války, chceme mír. Ale něco udělat musíme. A to nejmenší, co jsme mohli udělat, bylo uvalit na Ruskou federaci obchodní sankce. Je to nezbytné pro naši sebedůvěru, sebeúctu a akceschopnost. Jsem pro to, aby se dále dodržovaly sankce, dokud nepominou důvody, pro které byly uvaleny.

V Česku také hořel spor o to, zda je důležitější svoboda přijmout dalajlamu i na státním úřadě, nebo obchodní zájmy ve vztazích s Čínou. Co soudíte vy – jsou pro vás důležitější investice, nebo ochrana lidských práv?

Důležité je obojí. Lidská práva jsou univerzální a nedělitelná. My je musíme ctít, chceme-li mít lidský, slušný svět. Současně buďme pragmatičtí. Čína je lidnatá velmoc, jde nahoru ve všech směrech. Chceme, aby Čína investovala v České republice a také abychom mohli vyvážet naše zboží a služby do Číny. Je potřeba do Číny jezdit, jako to dělají státníci, setkají se s čínskými protějšky a zdůrazní, že pro nás jsou drahá lidská práva.

Video

Rozhovor s Michalem Horáčkem, díl 3. Zdroj: Karolina Brožová, Novinky.cz

Pozval byste ho i na Pražský hrad, kdybyste byl prezidentem?

Ano, neoficiálně. Tak jako ostatní velcí státníci po celém světě. I pan prezident Obama ho přijal neoficiálně, ale v Oválné pracovně Bílého domu. Šel jinými dveřmi, to je diplomatický protokol. Dává se najevo, že USA uznává územní integritu Číny. To je začátek i konec. Ale prezident se může setkat s nositelem Nobelovy ceny míru, inspirativním mužem dalajlamou.

Mělo by Česko přijmout euro?

Pan prezident Zeman byl zastáncem eura, neustále to hlásal. A prohlašoval se za eurofederalistu. Tedy za člověka, který by rád viděl snížené pravomoci národních států včetně našeho a zvýšené pravomoci Bruselu. Já nejsem eurofederalista v žádném případě. Otázku eura pečlivě sleduji. Myslím, že by to měli rozhodnout spíše ekonomové. Zdá se mi, že bychom na tom mohli ekonomicky spíš získat, ale rozhodně to není silný názor.

Koho jste volil do Sněmovny v roce 2013?

Já vám to schválně neřeknu, protože naše volby jsou podle ústavy přímé a tajné.

Vy jste ale řekl, že budete transparentní.

Po určitou mez. Nemohu přestoupit ducha zákona. Já se jako chlapec pamatuji, že moji rodiče museli chodit před plentu a tam volit komunistickou stranu. Zaděláváme si na problémy, jestli neudržíme volbu tajnou.

Co říkáte na Andreje Babiše, kterého ostatní politici považují za dravce, který se snaží ovládnout českou politiku i ekonomiku? Máte z růstu jeho moci strach, nebo je správné, že do politiky přišel úspěšný byznysmen?

Pro pana Babiše jako pro každého platí, že může nejen volit, ale i být volen. To bychom mu to měli zakazovat? Kde jsou zákonné normy, které by vytyčovaly půdorys toho, kdy může člověk kandidovat a kdy ne? Když má člověk více než miliardu, tak už nemůže? Nebo když má noviny a drůbežárny?

Video

Rozhovor s Michalem Horáčkem, díl 4. Zdroj: Karolina Brožová, Novinky.cz

Vy byste tedy neomezoval podnikání ministrů, jak se teď snaží poslanci v zákoně o střetu zájmů, tzv. lex Babiš?

Připadá mi to skutečně tak, jak jste to charakterizovala. Vždy mi přijde divné, když je něco schvalováno proti jednomu člověku. To nebudí důvěru. Ale jestli bych to omezoval… Ano, nějakou péči tomuto tématu bychom měli věnovat. Určité nebezpečí tu očividně je.

Měl by podle vás ministr mít možnost vlastnit média?

Jedna věc je zákon a druhá věc je, jak ho obejít a nic se nezmění. Vlk se nažere a koza zůstane celá. Není složité převést majetek na spřízněné lidi. Dodrží se zákon, ale nezmění se nic fakticky.

Pokud byste byl prezidentem, jmenoval byste vládu, na které by se podíleli komunisté?

Ne, nejmenoval. Prezident má podle ústavy právo jmenovat premiérem, koho jenom chce. Stalo se to už, zaznamenali jsme pana premiéra Rusnoka, kterého nechtěl nikdo jiný, jen prezident. Je dobrá zvyklost, že se sestavením vlády pověřuje předseda vítězné strany. Musí být schopen dát dohromady vládu a většinu ve Sněmovně. Potom však přijde na řadu prezident. Ten může říct: prosím pěkně, vy tam máte komunisty? Tak to ne, to je má podmínka. Udělejte to jinak.

Jmenoval byste menšinovou vládu, která by se opírala o hlasy komunistů?

Komunističtí poslanci jsou voleni našimi spoluobčany. Jinak by se tam nemohli dostat. Je to na pomezí toho, co bych vyloučil a co bych nerad. Velmi nerad bych to viděl.

Vy se neřadíte ani doleva, ani doprava. Tak se zeptám na konkrétních příkladech – mělo by se zavést školné?

Mým dřívějším názorem bylo, že ano, protože by to mohlo zvýšit motivaci studentů, aby studovali dobře. A možná by se zvýšila kvalita studia, neboť bychom sem mohli vozit profesory z celého světa. Na druhé straně, školné by nemělo bránit v tom, aby někdo mohl studovat. To bychom se strašně ochudili. Proto soudím, že nejlepší by bylo, aby se školné vybíralo na soukromých vysokých školách, ať jsou úspěšné a drahé a ať dovážejí profesory třeba i z Nového Zélandu. K zavádění školného na státních školách bych byl opatrný právě proto, abychom nevyloučili ze studia ty, kteří si to nemohou dovolit.

Co si myslíte o placení nadstandardní péče ve zdravotnictví?

Je to lidská svoboda. Je svoboda mít nadstandard. Někdo utratí za auto nebo za něco, co je mu milé, a někdo chce utratit peníze za to, aby v nemocnici byl sám na pokoji a měl tam televizi. Proč ne. Ale základní zdravotní péče musí být pro všechny stejná. Musí se platit za nadstandard, ne za standard.

Měla by se podle vás zvedat minimální mzda? Od ledna má činit 11 tisíc korun.

To je velká otázka. Čím víc navštěvuji továrny a lidi v provozech, tak vím, že je to velký problém. Byl jsem v hornojiřetínské Triole, kde ženy pracují za 10 600 korun. Zasloužily by si vyšší mzdu.

Víte, kolik stojí máslo nebo mléko?

No jasně, chodím normálně nakupovat. V Roudnici nad Labem stojí máslo 39 korun, chleba asi 22 korun. Ale když chcete nějaký lepší, tak i 27 korun. Tak nějak okolo. Znám ceny.

Budete prezidentem dolních deseti miliónů občanů, jako to říká prezident Miloš Zeman?

Ne, to je taková líbivá floskule. Já budu prezidentem – pokud jím budu – úplně všech občanů. Nedělím to na horní a dolní, nejsme horní a dolní. Jsme jenom my. Ne my a oni. Jen my.