„Stále se vylepují jména a drsné hlášky na dveřích domů, kde dlužníci bydlí. Lidé to vnímají jako neúměrný nátlak,“ uvedl na nedávném Fóru věřitelů v Praze David Šmejkal z Poradny při finanční tísni.

Jste podezřelý z trestného činu!

„Vylepovat údaje o dlužnících na domovní dveře nelze, přestože si tuto možnost některé firmy zakotvily do Všeobecných obchodních podmínek. To je neplatné ustanovení,“ uvedl na fóru Jiří Žurek z Úřadu na ochranu osobních údajů. Potvrdil, že „vylepovat dlužníky“ na dveřích činžáků, na nástěnkách a dalších veřejných místech odporuje zákonu na ochranu osobních údajů.

„Považujeme to za velmi neetické. Naše členské společnosti se tohoto nedopouštějí. Na trhu jsou ale desítky dalších vymáhacích subjektů různé pověsti s různými metodami, s nimiž se v mnoha případech odmítáme ztotožnit, a myslíme si, že by je stát neměl tolerovat,“ řekla Právu mluvčí Asociace inkasních agentur (AIA) Jana Tatýrková.

Soudě dle případů, jež poradna řeší, se podle Šmejkala za posledních pět let komunikace inkasních agentur s obyvatelstvem obecně vzato zlepšila. „Přesto si ale mnohé inkasní agentury pořád hrají na to, co nejsou, vydávají se za skoro exekutory,“ uvedl.

V květnu 2018 nabyde účinnosti nové nařízení EU o ochraně osobních údajů. V předstihu ho plníme, když jsme jmenovali svého pověřence ochrany údajů. Nicméně prevence podvodů je v nařízení výslovně uvedena jako legitimní zájem, tedy umožňující zpracování dat dlužníka bez jeho souhlasu.Jan Stopka, tajemník registru dlužníků Solus

V poradně zachytili např. upomínky dlužníkům, které inkasní firma nesdružená v AIA nazvala „Podezření na spáchání trestného činu úvěrového podvodu“. Taková podezření však může vznášet jen policie, nikoliv soukromý subjekt. Ten může upozornit na možnost podání trestního oznámení ze strany věřitele, ale ne sdělovat přímo podezření.

Úvěrový podvod má jasná kritéria, kdy se prokáže, že dlužník musel v době, kdy si bral úvěr, vědět, že ho nebude mít z čeho zaplatit, nebo že zamlčel závažné finanční okolnosti. Ale to, že neuhradil pojistku či je v prodlení se splátkami jedné půjčky, ještě samo o sobě nemůže zakládat podezření na úvěrový podvod.

Zapsat dlužníka lze

Obávaný je registr dlužníků Solus. Jmény a dlužnými částkami ho naplňují a data v něm sdílejí významné obchodní a finanční společnosti. Stačí i malý nesrovnaný závazek nebo ještě nevymazaný záznam a např. mobilní operátoři se klientům zdráhají službu prodat. Mnozí spotřebitelé oponují, že nedali souhlas k vedení svého jména v registru, a tudíž je protiprávní. Není.

„Souhlas dlužníka není třeba k vedení v databázi klientských informací. Negativní registry i bez souhlasu dlužníka jsou možné,“ řekl na Fóru věřitelů tajemník registru dlužníků Solus Jan Stopka. Přítomni výkladu byli zástupce České národní banky, Úřadu pro ochranu osobních údajů i tři představitelé dluhových občanských poraden. A nikdo toto tvrzení nerozporoval.

„V květnu 2018 nabyde účinnosti nové nařízení EU o ochraně osobních údajů. V předstihu ho plníme, když jsme jmenovali svého pověřence ochrany údajů. Nicméně prevence podvodů je v nařízení výslovně uvedena jako legitimní zájem, tedy umožňující zpracování dat dlužníka bez jeho souhlasu,“ dodal Stopka.

Výmaz, oprava, dodatek o sporu

Pravidla, za kterých může být osoba vedena v registru dlužníků, jsou podle něho jasně vymezena v novele zákona o ochraně spotřebitele. Jsou zde lhůty pro výmaz, právo záznam zpochybnit nebo požadovat opravu či poznámku o sporu. Toto se vztahuje i na podnikatele – fyzické osoby.

Je třeba dodat, že např. u operátora se může stát, že vám „omylem“ vystaví fakturu i poté, co byl smluvní vztah řádně ukončen. Pak nestačí jen telefonické ujištění ze zákaznické linky, že faktury vymáhat nebudou. Žádejte písemný doklad o stornu faktury i písemné potvrzení o bezdlužnosti za dané období. Když to neuděláte a pak se neprávem objevíte v Solusu, jen těžko se bude oprávněnost faktur, respektive registrovaného dluhu, vyvracet.