„Sezóna alespoň na Královéhradecku nebyla letos nic moc. Teprve na podzim se to konečně začíná trochu probouzet. Strážek bylo poměrně málo a zaúřadoval i srážkový deficit z loňska,“ konstatovala mykoložka Krajské mykologické poradny v Hradci Králové Tereza Tejklová.

„Houbařská gramotnost je u nás velmi vysoká. Lidé by přesto neměli konzumovat ty, které neznají. Pokud snědí i jedlou houbu, která u nich posléze vyvolá pochybnosti, může dojít k tzv. podmíněné otravě s podobnými důsledky, jako kdyby pozřeli jedovatou houbu. Roli zde hraje psychika,“ varuje Tejklová.

Hub roste v Česku okolo pěti tisíc druhů, z toho jedlých je zhruba desetina. „Sama všechny druhy neznám. To nezná nikdo,“ přiznala mykoložka. „Některé napohled stejné houby jsou těžko identifikovatelné i pod mikroskopem. Spolehlivě je možné je rozeznat podle vzorku DNA,“ přibližuje Tejklová.

Lanýže jsou chráněné

Otrava nehrozí od podzimního sírovce žlutooranžového. Plodnice masité chorošovité houby široké až půl metru rostou i na městských zahrádkách.  „Tento jedlý choroš se hodí na houbovou dršťkovou. Musí se sbírat mladý, což se pozná podle toho, že nůž do něj zajede jako do másla,“ popisuje Tejklová. Znalci si mohou dovolit konzumovat při dostatečné tepelné úpravě jinak zdraví nebezpečné podzimní houby.

Příkladem je čirůvka fialová, která je v syrovém stavu toxická.  Plodnice čirůvky fialové obsahují toxin rozkládající červené krvinky. „Stačí ji ale minimálně patnáct minut povařit a máte na stole jedlou, navíc velmi pikantní houbu,“ radí Jiří Křížek z houbařské poradny v Malých Svatoňovicích na Trutnovsku. Rodová příbuzná čirůvky fialové – sněhobílá čirůvka zaškrcená varuje pachem. Smrdí a jíst bychom ji určitě neměli.

Pochutnat si ale na podzim lze na hřibovitém slizáku lepkavém, jenž klame vzhledem klasické prašivky. Tou je naopak nejedlý houževnatec šupinatý.

Křížek v královéhradeckých lesích našel i chorošovitého kotrče kadeřavého. Kotrč v dospělosti připomíná hlávku květáku. „Roste hlavně u kořenů borovic. Může vážit až tři kilogramy. Nejlepší je mladý. Výborně se hodí  na řízek nebo dršťkovku,“ radí Křížek.

Lesy Česka ještě s podzimem skrývají okolo patnácti až dvaceti druhů lanýžů ceněných jako nejlepší kaviár.  „Všechny jsou zákonem chráněné. Největšímu lanýži letnímu se v Česku dobře daří. Chutí však české lanýže zaostávají za francouzskými,“ přiblížila Tejklová.