Ukrajinci, kteří tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl v Česku, letos podali 382 žádostí, což je o 145 meziročně méně.

Naopak k nárůstu došlo u Iráčanů, za prvních devět měsíců se o azyl přihlásilo 143 z nich. V loňském roce odbor evidoval jen 21 žádostí.

Vzestup je výsledkem projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který letos začal, a do země díky němu přijelo 89 uprchlíků. Vláda však program zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.[celá zpráva]

Letos zatím azyl dostalo 136 lidí

O azyl usilují také občané Sýrie, Kuby a Číny, kteří českým úřadům předali od 66 do 70 žádostí. Pod 50 žádostí o azyl letos zatím podali například občané Vietnamu, Arménie, Ruska či Gruzie.

Za devět měsíců letošního roku podle statistik ministerstva azyl získalo 136 lidí, dalších 256 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu.

Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim hrozí nebezpečí. V 732 případech české úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 681 žádostí čekalo na vyřízení.

Loni požádalo o azyl v Česku 1525 cizinců, což bylo o 369 meziročně více. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18 000 žádostmi.