Zatímco nástupce Válkové Robert Pelikán (ANO) návrh, podle kterého by se rozhodovací pravomoc přenesla ze soudů na diagnostické ústavy, jednoznačně podporuje, podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) je návrh dokonce protiústavní. Rozpolcení jsou v této otázce i experti.

Vyhrocená debata započala už minulý týden ve Sněmovně, kdy plénum začalo návrh projednávat ve třetím čtení. Obě strany sporu se tam například navzájem obviňovaly, že jsou ve vleku lobbistů. Není jisté, jak budou kluby hlasovat.

V Úmluvě o právech dítěte je jasně napsáno, že o umístění dítěte do jiného zařízení má rozhodovat pouze soud. Je to, jako kdyby ředitel věznice, a nikoliv soud, rozhodoval o tom, jestli dospělý člověk půjde do vazby, či ne.Michaela marksová, ministryně práce

Pro přijetí návrhu budou zřejmě někteří poslanci KSČM, ANO či TOP 09. Podle ministra Pelikána by měl návrh, který připravila jeho předchůdkyně, především ulevit soudům. Právě ty dostaly do kompetence rozhodování o osudech „problémových dětí“ s novým občanským zákoníkem. A podle leckterých soudy nestíhají.

„Samy soudy často přiznávají, že se necítí být v této věci kompetentní,“ řekl Právu Pelikán. Válkové návrh by měl situaci vrátit zpět před rok 2013, kdy začala novela občanského zákoníku platit. Námitky ministerstva práce, že je návrh protiústavní, Pelikán odmítl. „Do roku 2013 jsme žádnou ústavní stížnost nezaznamenali,“ řekl Právu.

Jeho vládní kolegyně Marksová ale argumentuje situací na Slovensku, kde ústavní soud právě takový zákon zrušil už v roce 2006. U nás by podle ní nyní postupoval stejně.  „V Úmluvě o právech dítěte je jasně napsáno, že o umístění dítěte do jiného zařízení má rozhodovat pouze soud. Je to, jako kdyby ředitel věznice, a nikoliv soud, rozhodoval o tom, jestli dospělý člověk půjde do vazby, či ne,“ řekla Právu Marksová. „Uznávám ale, že zvláště u dětských kauz české soudy nejsou v žádném případě ideální,“ doplnila.

Přece jen, soud je soud. Nerozumíme tomu, proč by tuto problematiku měly soudy přestat řešit.Šimon Pánek, organizace Člověk v tísni

Jak minulý týden Právo napsalo, Česko trpí všeobecně nedostatkem soudců na rodinné právo, což kritizuje například i ombudsmanka Anna Šabatová. MPSV upozorňuje, že současná situace ředitele diagnostických ústavů svádí k tomu, aby si u sebe děti drželi co nejdéle, protože na chovance dostávají peníze.

„Ředitelé si tak někdy třeba posílají děti mezi sebou, tam, kde je zrovna volná postel. My bojujeme za to, aby děti byly spíš doma než v ústavu,“ řekla Marksová, jejíž resort dlouhodobě usiluje o zmenšení ústavní péče pro děti, což se týká např. i kojeneckých ústavů či dětských domovů.

Pozměňovací návrh se nelíbí ani lidskoprávní organizaci Člověk v tísni. „Jsme překvapeni, měla by o tom být vedena podstatně širší expertní rozprava. Přece jen jde o velký zásah do práv dětí a rodičů,“ řekl ředitel sdružení Šimon Pánek. „Přece jen, soud je soud. Nerozumíme tomu, proč by tuto problematiku měly soudy přestat řešit,“ dodal.

Lež, kontruje Válková

Válková měla minulý týden na sněmovní schůzi projev, ve kterém svůj návrh obhajovala. „Hlavní argument, že jde o porušení ústavně chráněných práv dítěte, je lež. Chce snad někdo říci, že do 31. prosince 2013 tady docházelo k masovému porušování ústavních práv dítěte? Asi ne,“ řekla. Připomněla, že o umístění dětí do konkrétního typu zařízení rozhodují ústavy i dnes. Podle ní jsou specializované ústavy na takové rozhodování personálně i odborně vybaveny.

„Nevím, čí je to zájem. Obávám se, že jsou to nestátní neziskové organizace, které zde nepochopily správně svoji úlohu, že mají totiž pomáhat dětem tam, kde stát nestačí. A obávám se, že je to i resort práce a sociálních věcí, který se striktně drží naprosto formalistických vodítek, aniž by viděl skutečný zájem dítěte,“ uvedla.

Marksová jí to později vrátila. „Dlouhá léta jsou jiné resorty ve vleku ústavní lobby, protože jen ta se bojí o práci. My lobbujeme za skupinu, která změnou systému nic nezíská. Jen to, že děti budou víc doma,“ řekla ministryně.