Proč znamená ohrožení státu, se muž nedozvěděl, protože informace byly tajné. Podle verdiktu ÚS je takový postup v pořádku, neboť u rozhodnutí týkajících se národní bezpečnosti je minimum informací na místě.

Muž má v Česku trvalý pobyt. Když podal žádost o občanství, neuspěl. Ve své stížnosti namítal, že proti rozhodnutí ministerstva se nemohl nijak bránit. Sám prý vědomě bezpečnost státu nenarušuje, a pokud ministerstvo tvrdí, že ano, těžko se může obhájit, když neví, co špatného mu policisté nebo bezpečnostní služby přisuzují.

Stát má právo rozhodnout, kdo získá občanství

„Stát má nezadatelné právo rozhodnout, zda určité osobě občanství udělí, a pokud tak neučiní, neporušuje tím žádná základní práva. K ochraně existenčního zájmu musí stát disponovat příslušnými nástroji a jedním z nich je i oblast ochrany utajovaných informací. Napadená právní úprava sleduje legitimní cíl, kterým jsou bezpečnostní zájmy státu, k jeho dosažení byly zvoleny racionální, nikoli svévolné prostředky,“ konstatoval soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.

Sporné ustanovení říká, že k žádosti o udělení státního občanství podané člověkem starším 15 let si ministerstvo vyžádá stanoviska policie a zpravodajských služeb.

Stanoviska se ovšem nestávají součástí spisu, pokud obsahují utajované informace. Pokud policisté nebo zpravodajci ve stanovisku napíšou, že žadatel je rizikovou osobou, úředníci vnitra v odůvodnění rozhodnutí pouze uvedou, že žádost zamítli z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. Žadatel tedy přesné důvody nezná.

Ohrožení bezpečnosti státu
Od začátku roku 2014 do jara 2016 obdrželo ministerstvo vnitra 9634 žádostí o udělení občanství. V 17 případech vnitro žádost zamítlo právě z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. Ve čtyřech případech pak ministr v řízení o rozkladu prvoinstanční rozhodnutí zrušil, protože bezpečnostní riziko pominulo