Článek
„Trh s padělky představuje stovky tun různorodého zboží s obratem odpovídajícím menšímu průmyslovému odvětví. Zahrnuje i zdravotnické potřeby, náhradní díly do aut, náplně do elektronických cigaret nebo léky a potraviny,“ uvedla Markéta Shubik z právní kanceláře Shubik & Partners, která analýzu trhu s padělaným zbožím zpracovala.
Problém zdaleka není jen v poškození práv výrobců originálů a daňových příjmů státu. Padělky představují riziko i pro zdraví lidí, kteří si je koupí. Především léky či potraviny. Nebezpečné mohou být také náhradní díly do vozidel či baterie a elektronika neodpovídající evropským standardům.
„Setkáváme se s padělky, které jsou skutečným rizikem pro zdraví lidí. Obsahují toxické látky, nadlimitní množství účinných složek nebo naopak nedosahují deklarované kvality,“ potvrdila obavy Shubik.
Upozornila na data mezinárodní asociace React, zabývající se bojem proti padělatelství. Podle nich tvoří podvrhy zhruba 3,3 procenta hodnoty českého maloobchodního trhu. Zboží je tolik, že i přes značné úsilí dozorových orgánů je možné zadržet jen zlomek.
Kontrolami se zabývají Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní ústav pro kontrolu léčiv nebo Celní správa ČR.
Záběr z laboratoří Celního úřadu, kde se padělky odhalují.
„Hodnota zadrženého zboží v trestním řízení a kontrolách v roce 2024 činila 523 milionů korun,“ uvedla v této souvislosti mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Štaffová.
„Zajištěno bylo téměř třicet tisíc kusů padělků. V cenách originálů jejich hodnota dosahovala téměř 98 milionů korun. Šlo především o textilní výrobky a výrobky pro děti jako hračky a hry,“ dodal František Kotrba z České obchodní inspekce.
Velký problém pro stát
Rozsah problému podle analýzy dokládají výsledky kontrol celní správy v pražské tržnici SAPA z let 2022 až 2025. Tedy vietnamském obchodním areálu působícím od přelomu let 1999 a 2000 na ploše bývalého masokombinátu a drůbežárny v Praze-Písnici. Padělky tu byly odhaleny v 97 procentech případů, často napříč veškerým nabízeným zbožím.
„Jde o problém systémový, který samotné zvýšení počtu kontrol nevyřeší. Musí jít ruku v ruce s odpovědností provozovatelů tržnic a důslednějším dohledáním původu zboží i finančních toků,“ upozorňuje Markéta Shubik.
Stát tak přichází o dodatečné daňové příjmy. Kromě již zmíněné daně také o příjmy ze cla, daň z příjmu i odvodů na sociální a zdravotní pojištění, protože nelegální zaměstnávání je na tržnicích běžné.
„Zároveň stát nese vysoké náklady na prosazování práva, skladování a likvidaci zajištěného zboží. Bez jasně stanovené odpovědnosti provozovatelů tržnic a přijetí systémových opatření se situace nezlepší,“ upozornil Pavel Březina, předseda sekce pro obchod a služby Hospodářské komory.
