Soud nezviklal ani názor znalce, podle něhož bude stres z vytržení dítěte z jeho jediné jistoty srovnatelný s úmrtím matky.

KOMENTÁŘ DNE:
Selhání konzervativců – Konzervativci v Evropě i USA
v současnosti houfně přebíhají k nacionalistickému populismu, všímá si v komentáři Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Právo se tímto případem již zabývalo v článku Recept úřadů na rodičovskou lásku: zavřít dítě do ústavu. [celá zpráva]

Popsalo v něm, jak znalkyně Marcela Landová navrhla, aby chlapec, o kterého se od narození starala jeho matka, byl umístěn do ústavu v izolaci od své matky a naučil se tak mít rád svého otce. Takový návrh nebyl proti mysli ani pracovnicím OSPOD. Ten po medializaci případu podal návrh na předběžné opatření, kterým by chlapec už nebyl poslán do ústavu, ale byl by předán do péče otce.

Matka se málo snaží, tvrdí soudkyně

Soudkyně Lidmila Adlerová návrhu vyhověla s tím, že se matka málo snaží, aby syn navázal s otcem dobrý vztah.

„Soud si plně uvědomuje, že toto předběžné opatření je řešením krajním, matka však svým dlouhodobým jednáním ve vztahu k dítěti, kdy jej trvale svým přístupem o osobu otce ochuzuje a připravuje, však soudu neumožnila jiné pro dítě méně naléhavé řešení,“ napsala soudkyně do rozsudku s tím, že matka musí hocha okamžitě předat otci a současně syna nesmí vídat, dokud to soud nepovolí. V uplynulých měsících se otec pokoušel se synem navázat vztah při asistovaných setkáních.

„Nezletilý odmítá třeba i řádově desítky minut se oddělit od matky v čekárně a vstoupit za otcem do herny. Matka dítě nedostatečně motivuje,“ dodala soudkyně.

Znalec: Je to psychické týrání

Soud měl přitom k dispozici nový posudek dětského psychiatra Viktora Hartoše, v němž znalec upozorňuje, že pokud bude hoch vytržen ze svého prostředí a předán otci, s nímž dle posudku nikdy netrávil čas samostatně, může to mít nenapravitelné důsledky pro chlapcovu psychiku.

„Velmi pravděpodobně by izolace od prostředí, ve kterém po celý svůj dosavadní život vyrůstal, a izolace od osob, které se o něj po celý jeho život staraly, nepochybně vedly k rozvoji psychosociální deprivace a k rozvoji akutní reakce na stres a při déletrvající izolaci pak i k rozvoji posttraumatické stresové poruchy. Podobná situace u tak malého dítěte se dá přirovnat k úmrtí matky,“ varoval znalec.

„Takovéto jednání by bylo srovnatelné se závažným psychickým týráním dítěte. Tento postup by byl morálně i eticky nepřípustný a neomluvitelný, a to i tehdy, pokud by k němu došlo legální cestou,“ dodal Hartoš s tím, že není možné lámat malé dítě proti jeho vůli a určovat mu, koho a kdy má mít rádo. Proto doporučil, aby chlapec zůstal s matkou a i přes pomalý pokrok ve sbližování otce se synem se postupovalo nenásilnou cestou.

„Aplikace práva bez ohledu na nejlepší zájem dítěte by v tomto konkrétním případě byla v rozporu nejen s přirozeným právem dítěte na život v prostředí, které vnímá jako bezpečné, tedy v tom prostředí, které dítě dobře zná, ale také s mezinárodními úmluvami, které Česká republika ratifikovala,“ zakončil znalec.