Tejc: Sobotka by měl podstoupit přímou volbu všemi členy

Poctivě jsem objížděl celou Moravu, takže se neřadím mezi ty, kteří seděli u piva a nadávali.

Podle mě to byla jednoznačně prohra, nebyla to ani klausovská nevýhra. Myslím, že bychom si to měli přiznat. Pokud to neuděláme, neodpíchneme se ode dna. Musíme pojmenovat příčiny prohry, protože když nestanovíme jasnou diagnózu, nasadíme špatnou léčbu. A pacient – sociální demokracie – může mít ještě větší problémy, než má teď.

Patnáct procent pro stranu, která byla zvyklá na třicet procent, není dobrý výsledek.

Musíme si říci, jaké chyby jsme udělali, a začít je napravovat. Podstata našeho programu nám volby neprohrála, stejně tak nám volby neprohrálo 95 procent vládních rozhodnutí nebo hlasování ve Sněmovně.

Tvrdím, že loď jménem sociální demokracie nabírá vodu proto, že má v trupu několik děr, a ty se neobjevily naráz, ale postupně přibývaly.

Na začátku volebního období bylo podle mého velké zklamání našich voličů z našeho postoje k církevním restitucím a následně bych řekl, že přibyla další rána v podobě možná až příliš jednostranného a černobílého postoje k situaci na Ukrajině. A poté náš nesrozumitelný a možná nedůrazný postoj k migrační krizi, který vyvrcholil konfliktem s prezidentem na toto téma.

Navíc nám asi moc nepřidala kauza Altner a třešinkou na dortu už byla jen – podle mého – chaoticky připravená a nevěrohodná reorganizace policie.

Určitě vedení strany odpovídá za celostátní průměr, a nikoli za všechny výsledky. Pokud někdo dosáhl menšího výsledku než tento průměr, tedy nějakých 15 procent, tak to lze přičítat především těm, kteří vedli konkrétní kraj. Pokud někdo tuto hodnotu výrazně přesáhl, lze úspěch lze přičíst jemu.

Nemyslím, že bychom měli vše svádět na centrální vedení, ale rozhodně podíl odpovědnosti má. Nespokojil bych se s odpovědí, že hlavní zodpovědnost nesou voliči, kteří k volbám nepřišli. Je zjevné, že jsme mnoho voličů ztratili.

Měli bychom proto stanovit jasný směr, kam a za kterými voliči se vydat. Byl jsem poněkud zděšen, když jsem zaznamenal názory, že poté, co nás opustili naši tradiční voliči, kteří přešli i k Andreji Babišovi, bychom se měli vydat směrem za piráty (Sobotka mluvil o tématech zelených či pirátů – pozn. red.). Mám pocit, že už jsme určitý kus ušli směrem k zeleným, k dienstbierovským tématům, a přitom jsme naše tradiční voliče opustili.

Jako předseda samozřejmě nese největší díl zodpovědnosti, na druhé straně bych ale neřekl, že na něj lze svádět vše. Rozhodně mu nelze upírat jeho pracovitost a houževnatost. Jako premiér patří k těm nejlepším, které jsme měli z pohledu řízení vládní agendy. Možná do značné míry doplácí na svou nedůslednost a možná na dvojí metr v případě řešení některých kauz, které snížily důvěryhodnost soc. dem.

Třeba na kauzu olomouckého hejtmana Rozbořila, obviněného za pronesení jedné věty někde v restauraci, kvůli čemuž nesměl kandidovat v krajských volbách. Měl bych pro tento postup pana předsedy pochopení, kdyby se na druhou stranu neobjevil v roli poradce na ministerstvu školství pravomocně odsouzený Karel Březina.

Měli bychom se spíše zaměřit na programový směr, nikoli na mocenský střet. O tom, kdo má kandidovat, by měl rozhodnout sjezd.

V tuto chvíli nejsem rozhodnut, chci se o tom poradit s kolegy a definitivně se rozhodnout na přelomu roku.

Nemyslím, že řešením je návrat k Zemanovi. To by bylo málo. Pokud chceme sociální demokracii znovu nastartovat, měli bychom být více vynalézaví. Miloše Zemana respektuji, považuji ho za dobrého prezidenta a jsem rád, že jsme ho podpořili proti Karlu Schwarzenbergovi.

Ale měli bychom se vyvarovat dvou extrémů: bylo by hloupé, pokud bychom se s Miroslavem Kalouskem účastnili honu na Zemana a udělali z něj boxovací pytel. Stejně tak bychom ho neměli brát jako gurua, jehož názory budeme nekriticky naplňovat. Pokud spolu máme vycházet, pak na principu rovnoprávnosti, nikoli nadřízenosti a podřízenosti.

Myslím, že si je vědom toho, že pokud bude chtít obhájit svůj mandát, pokud se pro to rozhodne, bude potřebovat podporu co nejširšího politického spektra. Neřekl bych, že se snaží o atak vůči soc. dem.

O tom se rozhodne, jak už předseda oznámil, ve vnitrostranickém referendu. To je podle mého správná cesta. Koneckonců myslím, že i pan předseda Sobotka, pokud by si chtěl ověřit svou autoritu v soc. dem., by měl podstoupit přímou volbu členů, kterou máme ve stanovách, a nespoléhat jen na podporu sjezdu. Toto rozhodnutí může stále ještě učinit.

V posledních třech letech jsme se potkali jen při oficiálních příležitostech nebo na společenských akcích. Žádnou schůzku  jsem s nímv neměl, a ani jsem o žádnou nežádal a žádat nebudu. Nemám k tomu žádný důvod.