V souvislosti s bojem polských žen proti zpřísnění zákona o potratech se objevily i v Česku odstrašující fotografie potratů s hrůzu budícími čísly a komentáři. Dokonce i firmy vyrábějící ochranu proti početí zvolily reklamní spoty upozorňující diváky na počty interrupcí, které Češky ročně podstupují.

Deník Právo proto pátral po skutečných počtech umělého přerušení těhotenství na území republiky a zjistil, že nejenže se ve skutečnosti nejedná o nijak vysoká čísla, ale také stabilně v posledních letech klesají.

Přibývá samovolných potratů

Z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a Národního registru potratů vyplývá, že v roce 2001 podstoupilo umělé přerušení těhotenství 32 528 žen, z toho 21 775 bez zdravotního důvodu.

České ženy jsou ve svém přístupu k otěhotnění racionálnější, používají různé metody zábrany početí, lépe plánují otěhotnění. To je velmi pravděpodobné vysvětlení nižšího počtu interrupcí. Roman Chmel, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FN Motol

V roce 2005 to bylo 26 453 potratů, v roce 2010 téměř 24 000 a loni potrat podstoupilo 20 403 žen. Zdravotní důvod k tomu mělo více než 4000 z nich. Důležitý je rovněž podíl žen, které podstoupily takzvanou miniinterrupci. Jde o přerušení těhotenství do 8. týdne od otěhotnění. Těch bylo loni téměř 14 500.

ÚZIS rovněž sleduje statistiky samovolných potratů, které loni prodělalo přes 14 tisíc žen. Těchto nechtěných potratů naopak od roku 2001 přibývá, v roce 2001 přišlo nechtěně o plod přes 11 tisíc žen.

„České ženy jsou ve svém přístupu k otěhotnění racionálnější, používají různé metody zábrany početí, lépe plánují otěhotnění. To je velmi pravděpodobné vysvětlení nižšího počtu interrupcí,“ komentoval pro redakci statistiku přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FN Motol Roman Chmel.

„Naopak vyšší počet samovolných potratů může souviset s vyšším věkem žen v době otěhotnění, ale vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici přesnou statistiku, jak tomu bylo před 15 lety a jak dnes, tak to nemusí být stoprocentní,“ dodal Chmel.

Cizinek asi dva tisíce

Z dvaceti tisíc žen, které loni podstoupily umělé přerušení těhotenství, byly necelé dva tisíce cizinek. Jejich zájem o podstoupení zákroku u nás rok od roku stabilně rovněž klesá.

Často se Česká republika ovšem stává cílem žen ze zemí, jejichž zákony jim svobodné rozhodnutí neumožňují, jako je tomu například v Polsku. Tam ještě ve čtvrtek, kdy polský parlament nový návrh zatím zamítl, hrozilo, že se přístupnost k umělému přerušení těhotenství radikálně zpřísní. Nový protipotratový návrh měl uzákonit provedení potratu pouze v případě ohrožení života ženy. [celá zpráva]

U našich severních sousedů tak dále trvá právní úprava z roku 1993, která dovoluje přerušení těhotenství v případě závažného poškození zárodku, otěhotnění při znásilnění nebo incestním styku či při ohrožení života matky. Ani tak nelze podle tamních nevládních organizací mluvit o uspokojivém stavu z pohledu polských žen. Podle jejich odhadů se rozhodne ročně pro umělé přerušení těhotenství 150 tisíc Polek.

Obecně byly v minulosti počty potratů v Česku považovány za vysoké. Začaly klesat až v roce 1990. Příčinou byla podle odborníků dostupnější antikoncepce a rozšíření sexuální výchovy.