Za subjektivním vnímáním sucha je nerovnoměrné rozložení srážek v čase i prostoru, upozornila Honsová.

„Během roku jsme se setkali s několika výraznými srážkovými obdobími, kdy například po 10 dnech místy vydatně pršelo a tyto srážky významně navyšovaly průměry srážek a poté následovalo delší období beze srážek,” popsala Honsová.

Vydatné srážky byly nejčastěji spojeny s přechodem studených front, respektive v letních měsících s bouřkami.

Nerovnoměrné rozložení

Například v Albrechticích 31. května spadlo 145,5 milimetru srážek. V Krušných horách napršelo od 16. do 18. září 130 milimetrů a v Kostomlatech nad Labem zaznamenali meteorologové 24. května a od 21. do 22. července srážkový úhrn shodných 68 milimetrů.

Nerovnoměrnému rozložení srážek odpovídají i stavy podzemních vod, které jsou někde dobré, jinde podprůměrné. Kolísavé jsou tak i stavy vodních toků, jejichž hladiny po většinu roku kolísají v závislosti na aktuálních srážkách.

„Předpovídat srážky na delší časové období než několik dnů dopředu, je téměř nemožné. Nicméně klimatologické modely předpokládají, že do konce roku bude počasí v Evropě střední srážkově průměrné,” připomněla Honsová.

Počty dnů se srážkami v jednotlivých měsících na stanici v Praze-Ruzyni
leden
29
únor
20
březen
19
duben
18
květen
14
červen21
červenec
20
srpen
13
září
7