Tam se ale někdy setkávají s nepochopením. Jako například Michaela, která musela na policejní služebně čelit nepříjemným otázkám. „To jste nevěděla, s kým si pořizujete dítě?“ ptal se Michaely podle jejích slov policista, který s ní měl trestní oznámení sepsat.

„Pokračoval, že si budu muset pořídit milionáře, který mě bude živit. Takže jít podat trestní oznámení je radostná událost, kde pitváte svoje soukromí a svlékáte se psychicky do naha,“ vyprávěla svůj příběh Michaela.

Není jediná, která měla při vymáhání výživného pocit, že policisté automaticky straní muži. „Můj bývalý přítel mi dluží na výživném asi 160 tisíc. Každé tři až čtyři měsíce mi pošle 150 korun, a to 100 korun výživné a 50 korun dlužné. Na policii mi řekli, že má snahu a nic s tím neudělám,“ svěřila se samoživitelka Lucie.

Obě ženy se se svými příběhy svěřily projektu Alimenty dětem, který se zabývá vymáháním alimentů prostřednictvím exekutora.

Laxní i soudy

„Podání trestního oznámení při neplacení je skutečně nejrozšířenějším postupem při neplacení alimentů. Bohužel je i tím nejméně efektivním,“ uvedla Michaela Kloudová z projektu Alimenty dětem.

Podle ní se policie často dopouští toho, co popsaly zmíněné dvě ženy. „Jednak je to zlehčování situace, jednak tvrdí, že otec má snahu, když posílá pár korun. Ale zákon nic jako snahu nezná,“ řekla Právu Kloudová.

S projektem spolupracuje i poslankyně TOP 09 Markéta Adamová, která v interpelaci požádala ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) o nápravu.

„Cílem mojí interpelace bylo dosáhnout většího povědomí u policistů o tomto problému, což může zajistit jen vedení policie. Může například policisty víc proškolit v otázkách neplacení výživného,“ řekla Právu Adamová.

Řešení v nedohlednu

„Od doby, co téma alimentů řeším, se ke mně takováto zpětná vazba dostává od občanů často. Rozhodně se nedá říci, že by šlo o pochybení jednotlivců, takových případů je řada,“ uvedla.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se už dlouho snaží protlačit institut zálohovaného výživného, tedy že by samoživitelkám potřebnou dávku vyplácel stát, a zpětně ji na neplatičích vymáhal. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) pro návrh ale zatím nenašla potřebnou shodu v koalici, hnutí ANO je proti.

Se zálohovaným výživným nesouhlasí ani Adamová, podle níž by šlo jen o další sociální dávku. „Jedná se o přenesení odpovědnosti z jednotlivce na společnost, neřeší to primární problém,“ řekla Právu Adamová.

Vymáhání alimentů podle ní zdržuje někdy i justice. „Je třeba zaměřit se i na rychlost fungování soudů. V soudních řízeních se podaří vymoci alimenty jen v pěti procentech případů, neúspěšnost je obrovská,“ upozornila.

Zkrácení lhůty zamítnuto

Společně s poslancem TOP 09 Martinem Plíškem nedávno podala návrh na zkrácení lhůty ze čtyř měsíců, po kterých mohou samoživitelky podat trestní oznámení, na dva. Vláda ale vyslovila nesouhlasné stanovisko. V důsledku zpřísnění by se prý mohl zvýšit nápor na beztak už přetížené věznice.

Tíživou situaci kolem alimentů může zneužívat i druhá strana: Právu se nedávno svěřil otec tří dětí, který měl s placením výživného problémy, a chtěl se s bývalou manželkou domluvit.

„Sama mi řekla, že když nemám, tak nemusím nic posílat, že si vystačí s tím, co má. Pak jsem ale přes známého policistu zjistil, že chtěla, abych nic neposlal čtyři měsíce, právě proto, aby na mě mohla podat trestní oznámení,“ řekl Právu muž, který nechtěl být jmenován.

Ministerstvo vnitra evidovalo loni na 12 100 případů zanedbání povinné výživy. Policie kvůli tomu stíhala 10 700 lidí, z nich 1322 žen.