Podle dostupných studií i zkušeností center asistované reprodukce muži v České republice odkládají rodičovství na pozdější věk, než tomu bylo před dvaceti lety. Zatímco v 90. letech bylo otci prvního dítěte kolem dvaceti až pětadvaceti let, dnes je věk, kdy mají muži prvního potomka, o deset i více let vyšší.

Studie Reprodukční plány mladých mužů, kterou provedly Renata Kyzlinková a Anna Šťastná z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí na reprezentativním vzorku 4010 respondentů ve věku 25 až 60 let, ukazuje, že u generace mužů narozených v letech 1975 až 1979 bude nejčastější věk, kdy se stanou otci, 35 let.

Vzdělanější potomky chtějí

U mužů narozených v 80. letech pak bude věk při narození prvního potomka ještě vyšší. Muži narození v první polovině 60. let se přitom v průměru stávali otci už kolem 26. roku.

„Studie ukazuje, že za poslední čtvrtstoletí došlo v Česku k citelné změně rodinného i partnerského chování,“ uvádí studie. „Založení rodiny se posunulo do výrazně vyššího věku. Celých 43 procent mužů z dotazovaného vzorku uvedlo, že v budoucnosti děti vůbec neplánují,“ dodávají autorky studie.

Podle Petra Lošana, genetika a gynekologa z kliniky Genetika Plzeň, je důležitým faktorem při volbě také vzdělání, kterého muži dosáhli. Čím vzdělanější jsou, tím větší chuť mají k plození potomků.

„Vzdělání hraje u mužů dokonce větší roli při pořizování potomků než u žen. Zatímco pouze polovina dosud bezdětných mužů ve věku 25 až 29 let se základním vzděláním nebo výučním listem plánuje potomstvo, u bezdětných vysokoškoláků je to už 70 procent,“ říká Petr Lošan.

Čím starší, tím horší

Jenže je tu zádrhel. Jak dokázala nedávná studie islandských lékařů, nejen ženy odkládáním početí, ale také muži mohou vyšším věkem při zplození dítěte negativně ovlivnit jeho zdravotní stav. Studie islandských lékařů spojuje vyšší věk otců například s častějším výskytem autismu či schizofrenie u dětí.

Toto riziko přitom roste už od 25. roku věku otce, nejvyšší je pak po pětačtyřicítce.

Podle výsledků průzkumu je v případě otců starších čtyřiceti let riziko autismu u dětí vyšší 5,7krát než u dětí otců mladších třiceti let. Lékaři také upozorňují, že vyšší věk otců může mít kromě toho vliv i na psychický vývoj dítěte.

K tomu všemu je tu stále zdůrazňovaná kvalita spermatu, která se během let zhoršuje. Za posledních 25 let se totiž průměrný počet spermií u mužů snížil až o 60 procent.

Preventivním otestováním spermatu, které může odhalit problémy potenciálně způsobující neplodnost, se zabývá nový projekt Muži činu.

Na jejich webových stránkách v e-shopu si mohou muži objednat test, příslušenství, které jim je doručeno poštou, pak doma či na klinice odeberou vzorek a za pár hodin se e-mailem či osobně dozvědí výsledek. I s konzultací s odborníkem to zájemce vyjde na 800 korun.

Nejvíce se testují čtyřicátníci

„Za půl roku fungování portálu se nechalo na Mužích činu otestovat 333 pánů. V normě, tedy pokud jde o rychlost spermií, množství a tvar, bylo 228 mužů, 105 mělo nějaký problém,“ poznamenala za portál Jana Morávková.

„Poměrově tedy bylo 68,5 procenta v pořádku, 31,5 procenta mělo potíže nejčastěji s množstvím a rychlostí spermií,“ dodala. Největší zájem o testování mají, podle výsledků studie, čtyřicátníci.

„Kristova léta, tedy 33 let, je průměrný věk těch, kteří se prostřednictvím online rezervačního portálu objednali na vyšetření na jedné z partnerských klinik. Ale jen necelých 27 procent mužů, kteří vyšetření absolvovali, bylo přitom mladších třiceti let. Starších čtyřiceti let bylo naopak téměř sedmnáct procent mužů,“ přibližuje genetik Lošan.