„Jednalo se celkem o sedm osob původem z islámského světa, které krátkodobě pobývaly v ČR. Návrat těchto osob do EU by představoval vážnou bezpečnostní hrozbu z hlediska účasti na teroristických útocích,” uvedla BIS s tím, že informace byly předány i zahraničním partnerům.

Kontrarozvědka zaznamenala rovněž několik sympatizantů s teroristickými organizacemi, jako je zmiňovaný Islámský stát.

„U většiny z nich byly prezentované názory projevem psychické lability, frustrace či přímo nemoci,” uvádí zpráva. Podle zjištění navíc žádný ze sympatizantů nedisponoval vazbami na islamistická uskupení a často ani na žádnou místní muslimskou komunitu.

Hrozba útoku existuje i v ČR

Při prověřování tisíců jmen radikálů, kteří by mohli být potenciálními útočníky, BIS ve spolupráci se zahraničními zpravodajskými službami zjistila, že „v roce 2015 někteří z nich ČR využívali jako jednu z tranzitních zemí na cestě mezi Blízkým východem a západní Evropou”.

Zpráva proto upozorňuje, že kvůli tomu i v ČR existuje „potenciální hrozba teroristického útoku islamistických džihádistů”.

Zneužívání azylových pravidel

BIS připomněla, že v souvislosti s teroristickými útoky v Evropě se prohloubilo napětí mezi českou majoritou a muslimskou komunitou.

Poukazuje však rovněž na to, že „mediálního prostoru dokonaleji využili muslimové, kteří názorově ani oficiálně nereprezentují místní muslimy a jejich organizace“.

Na margo uprchlické krize rozvědka konstatuje, že ji Islámský stát využil k vyslání dvou Syřanů do Evropské unie, aby provedli teroristické útoky v Paříži.
„Potvrdily se tak obavy evropských zpravodajských služeb, že by teroristé mohli uprchlickou vlnu využít k průniku do schengenského prostoru,“ uvádí zpráva.

Zpráva upozorňuje i na zneužívání migrační a azylové politiky přistěhovalci z islámského světa. Dlouhodobě jsou prý zneužívána zejména ustanovení týkající se „povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia a podnikání“.

Stoupenci IS mezi migranty

Ačkoliv většina z těchto osob prý nepředstavovala bezprostřední hrozbu, u některých z nich byla identifikována potenciální bezpečnostní rizika. „V několika případech se jednalo o stoupence ideologie IS,“ uvádí BIS.

BIS připomněla, že platná legislativa omezuje při posuzování žádostí takovýchto osob přihlížet k informacím zpravodajských služeb, neboť by hrozilo vyzrazení zdrojů informací.