Se zavedením paliativní péče počítá i předkladatel návrhu zákona o eutanazii Jiří Zlatuška (ANO). Nicméně její uzákonění se stále odkládá.

Všeobecná zdravotní pojišťovna loni zahájila pilotní projekt, který měl ověřit, jak by mohla být hrazena práce terénních hospiců, s nimiž je paliativní péče spojena. Výsledky měly být známy letos na jaře, ale stále nejsou k dispozici.

Podle ministerstva zdravotnictví byl projekt prodloužen, aby mohla být do analýzy zahrnuta další data, díky nimž by měla být analýza kvalitnější.

Ministerstvo se však snaží paliativní péči podporovat. Časem by se mohla její výuka rozšířit i ve školách. Požadují to totiž představitelé fakult i České lékařské komory.

Týmy zahrnují celou řadu odborníků

Právě zavedení paliativní péče by dokázalo řadě umírajících lidí zaplašit myšlenky na sebevraždu. Paliativní týmy působí zejména v rámci mobilních hospiců.

Týmy zahrnují psychology, sociální pracovníky, zdravotní sestry a speciálně vyškolené lékaře. Jen tři procenta pacientů však v jejich péči umírají. Zkušenosti ukazují, jak moc paliativní péče v Česku chybí.

Seniorka v pokročilém stadiu rakoviny už nekomunikovala s okolím, pouze vydávala výkřiky. Lékař usoudil, že se jedná o pokročilou demenci, a předepsal jí antipsychotika.

V léčebně pro dlouhodobě nemocné se k ní dostala paliativní lékařka a zjistila, že žena trpí bolestmi. Předepsala jí analgetika a za několik dní žena dokázala i reagovat na pozdrav.

Mezi Mongolskem a Panamou

Další případ se stal také starší ženě, která také vykazovala známky pokročilé demence. Nakonec po péči paliativního lékaře odešla po svých. I toto jsou důvody, proč odborníci na paliativní péči odmítají asistovanou sebevraždu.

„Předpoklad je ten, že život má pro ty lidi hodnotu a že by chtěli žít, kdyby mohli. Když vědí, že jejich nemoc má končit smrtí, tak se bojí různých věcí. A eutanazie je pak řešení těch jejich různých strachů,“ popsal Právu Martin Loučka z Centra paliativní péče.

Zdůraznil, že pokud pacient umírá v bolestech nebo jinak nesnesitelně trpí, je to způsobeno špatným poskytováním zdravotní péče. A právě paliativní péče dokáže nejen ulevit od bolesti, ale pomáhat i lidem s jejich psychickými útrapami.

Pacienti často trpí nikoliv bolestí, ale obavou ze ztráty důstojnosti Martin Loučka, Centrum paliativní péče

„Pacienti často trpí nikoliv bolestí, ale obavou ze ztráty důstojnosti a tím, že budou ostatním na přítěž. Obávají se, jestli ten život bude vůbec stát za to. Podle nás to není obhajitelným důvodem pro zavedení eutanazie, ale je to něco, co bychom měli umět zajistit,“ řekl Loučka.

Poukázal přitom na analýzy ze zemí, kde eutanazie byla povolena. Podle nich až polovina žádostí o asistovanou sebevraždu je motivována obavou ze ztráty důstojnosti, čtvrtina „unaveností životem“; dalšími nejčastějšími motivacemi jsou pocit osamělosti nebo strach, že budou na přítěž. Velmi často se také stává, že pacient nakonec po smrtícím řešení nesáhne.

Nutno dodat, že právě v zemích jako Nizozemí, Belgie či USA je paliativní péče velmi rozšířená. V Belgii dokonce v roce 2002 uzákonili eutanazii ruku v ruce s paliativní péčí. Podle indexu kvality umírání časopisu Economist patří zmíněné země do první desítky, zatímco ČR je na 33. místě ve společnosti Mongolska, Panamy a Litvy.

Mám strach, že pro pacienty by byla eutanazie nebezpečnáMartin Loučka, Centrum paliativní péče

Současná česká medicína podle Loučky nemá na odpovědný přístup prostor. Hodinový rozhovor lékaře s pacientem o jeho budoucnosti, možnostech léčby a podpoře rodině doktorovi nikdo neproplatí, protože paliativní péče zatím není hrazena ze zdravotního pojištění.

Paliativní týmy dnes fungují především díky sponzorům. „Mám strach, že pro pacienty by byla eutanazie nebezpečná, protože dnes nemají žádnou alternativu,“ dodal Loučka.

Zákon vázne

Poslanci se k zákonu o eutanazii příliš nehlásí. Zejména vládní lidovci jsou na něj vysazení. „Lidský život vnímám jako nejvyšší hodnotu, kterou je třeba chránit od početí po přirozenou smrt. Eutanazie je falešné milosrdenství, navíc zneužitelné, jak dokazují příklady ze zemí, kde je akceptována,“ sdělil Právu šéf klubu KDU-ČSL Jiří Mihola.

Odvolává se také na Hippokratovu přísahu a rovněž na fakt, že bolest lze dnes dobře tlumit. „Bude užitečnější podpořit hospice, paliativní péči apod. Jsem pro kulturu života, odmítám kulturu smrti,“ dodal s tím, že klub bude hlasovat proti.

Návrh se nezamlouvá ani šéfovi klubu ČSSD Romanu Sklenákovi: „Já jsem proti, neměli bychom si zahrávat s myšlenkou rozhodovat o termínu úmrtí kohokoliv z nás.“ Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura řekl Právu, že klub nebude mít jednotné stanovisko, ale sám je prý spíše proti.