Článek
Na rozhodnutí politických představitelů čekají i dvě učitelky, které společně vychovávají devítiměsíční dcerku. Na svět ji přivedla Jana (31), její druhá maminka je však dle zákona pro malou Marušku cizím člověkem, jenž s ní nemůže jít ani k lékaři, ani na úřad.
„Napsat plnou moc pro partnerku nám poradila Maruščina dětská lékařka. Kdyby se náhodou něco stalo, může Veronika s Mařenkou přijít do ordinace i beze mě. Zatím kojím, takže jsem stejně všude s Mařenkou, ale jak bude růst, já půjdu do práce a nastanou složitější situace,“ řekla Jana, která je biologickou matkou holčičky. Že poslanci rozhodnou tak, aby mohly být rodiči i právně, doufají obě.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Uživit čtyři lidi jen z jedné rodičovské by bylo nemožné
„Nyní je v té nevýhodné situaci Veronika. Ale plánuje otěhotnět poté, co mi skončí rodičovská, a pak v ní mohu být já. Původně jsme chtěly s partnerkou otěhotnět obě zároveň, ale ve společné domácnosti může pobírat rodičovský příspěvek jen jedna z nás. A uživit čtyři lidi jen z jedné rodičovské by bylo nemožné,“ vysvětluje Jana.
I v budoucnu, stejně jako v minulosti, by učitelky chtěly využít pomoci dárce. Toho prvního sehnali na inzerát, na který se přihlásilo překvapivé množství mužů.
„Ve škole jsem to řekla“
„Aniž bychom v inzerátu slibovaly finanční odměnu, ozvala se nám hned dvacítka pánů. Někteří samozřejmě posléze chtěli peníze, i pět tisíc za jednu dávku spermatu, což při opakované potřebě vůbec nebylo v našich finančních možnostech. Ale ti, které jsme vybraly, nechtěli nic. Jen udělat dobrou věc,“ popisuje výběr dárce Jana s tím, že hlavním požadavkem učitelek bylo vysokoškolské vzdělání anonymního otce.
Rády by, aby i otec jejich druhého potomka byl tentýž, aby byly děti biologicky příbuzné. Po roce a výměně dárce, se kterým se to nedařilo, Jana otěhotněla.
Stejně tak, jako když Jana otevřeně mluvila o své orientaci, ani s těhotenským bříškem a ruku v ruce s partnerkou se nesetkala s jakýmkoli negativním postojem okolí.
Byli z toho vykulení, ale rychle to vstřebali
„Když jsem nastoupila do školy, řekla jsem svým kolegům, že mám partnerku, a i ti starší to vzali úplně normálně. Postupně jsem to sdělila i svým žákům. Učím i sexuální výchovu a při vyučovací hodině jsme diskutovali o předsudcích žáků vůči homosexuálům. Žáci tvrdili, že poznají gaye podle šišlání a lesby podle mužského vzhledu. Tak jsem se jich zeptala, jestli poznali na mně, že jsem lesba,“ popsala situaci učitelka druhého stupně.
„Byli z toho vykulení, ale rychle to vstřebali. Popovídali jsme si o tom a víc to žáci neřešili,“ svěřila se Jana s tím, že se jí naopak začali chodit svěřovat žáci s pochybami o své orientaci.
Ani ona, ani její partnerka se nikdy nesetkaly s odsuzováním ani ve středočeských Milovicích, kam se z Prahy přestěhovaly.
„Na vítání občánků nás dokonce překvapila paní radní, neboť v pamětní knize škrtla kolonku otec, a při ceremoniálu Veroniku představila jako druhého rodiče. Řekla bych, že dnes už to lidi opravdu neřeší,“ myslí si Jana.
Zda má pravdu a lidé i vládní představitelé vnímají stejnopohlavní rodiny, kterých u nás žije asi tisíc, jako něco normálního, se ukáže při schvalování návrhu o možném přiosvojení dítěte partnera/ky registrovaným partnerem.
Pro 62 % Čechů
„Čerstvý výzkum CVVM ukazuje nárůst podpory právům pro LGBT lidi (lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby, pozn. red.). Pro umožnění přiosvojení (adopce partnerem, pozn. red.) je 62 procent české populace, tedy o tři procenta víc oproti loňsku.
A pro adopce všeobecně, tedy i z ústavní péče, je aktuálně 48 % Čechů, tedy o čtyři procenta více,“ sdělil Právu Petr Laně z Proudu – platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu.
Otevřenou podporu návrhu vyjádřili Andrej Babiš (ANO), Dan Ťok (ANO), Jiří Dienstbier (ČSSD), Karla Šlechtová (ANO), Kateřina Valachová (ČSSD), Lubomír Zaorálek (ČSSD), Michaela Marksová (ČSSD), Richard Brabec (ANO) a Robert Pelikán (ANO), který společně s Dienstbierem návrh překládá. Sněmovna by o jeho schválení měla rozhodovat 5. září.
