Aby po smrti nebyla závěť potomky prahnoucími po majetku rozstřílena, musí být pádně zdůvodněna. To u manželů je vydědění snadná věc. Nově stačí jedna věta. Bez vysvětlování. Hodí se to ve formálních svazcích, kde z nějakého důvodu nedošlo na rozvod.

KOMENTÁŘE DNE:

Naplněný a důstojný život - na člena protikomunistického odboje Františka Zahrádku vzpomíná Václav Klaus ml. Čtěte zde>>

„V současnosti existuje negativní závěť. Znamená, že kohokoli, mimo potomky, lze vydědit jednou větou, bez zdůvodnění. Například manžela, respektive manželku lze vydědit snadno. Stačí (u notáře) sepsat, že manžel/manželka po mně nedědí, datum a podpis,“ vysvětluje pro Právo místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, ­který se na dědické právo specializuje.

Tvrzení o domácím násilí může být naprosto účelový, nepravdivý důvod. Rodina manželky pak ale manžela z dědictví může jen kvůli takovému návrhu vyřaditRoman Fiala, místopředseda Nejvyššího soudu

Zná spoustu komplikovaných kauz, kdy příbuzní, například sourozenci, kteří po léta spolu žili v harmonii, se při porcování dědictví už navždy změnili v urputné nepřátele, kdy olej do ohně ještě přilévají jejich manželé a manželky, a jsou ochotní se soudit deset i více let. Ti, po nichž se dědí, by se lidově řečeno v hrobě obraceli.

Možnost šmahem vydědit druhého z manželů zakotvil nový občanský zákoník platný teprve dva roky.

Domácí násilí může být jen vyfabulované

Z dědictví po manželce mohou ale pozůstalí například vyřadit manžela také tím, když před svým úmrtím podala pouhý návrh na rozvod pro domácí násilí. Stačí jen návrh, i bez nějakých důkazů.

Přitom vyvolat situace, kdy do domu jezdí policie, protože žena volá o pomoc, že ji manžel napadá, je snadné, i když to ještě nemusí být pravda. Policisté znají řadu takových případů, i když o nich se statistiky zrovna nevedou. Před lety dokonce jedna starší žena dokázala tak fabulovat, že na svého manžela poštvala zásahovou jednotku, a pak se ukázalo, že její tvrzení o tom, jaká je oběť, jsou zcela vymyšlená.

„Tvrzení o domácím násilí může být naprosto účelový, nepravdivý důvod. Rodina manželky pak ale manžela z dědictví může jen kvůli takovému návrhu vyřadit. Notář tedy musí zjišťovat, zda k domácímu násilí docházelo, nebo ne, na což ovšem nemá prostředky. Neskutečně složitý problém,“ zdůrazňuje Fiala.

Notáři pak žádají policii o úřední záznamy, hledají, zda k tomu jsou jiné dokumenty, musejí si zvát svědky z rodiny, přičemž vědí, že nikomu vlastně nemohou věřit.

Co to ale ta marnotratnost vlastně je, když si dnes půjčují a žijí na dluh téměř všichni?Roman Fiala, místopředseda Nejvyvyššího soudu

„Jak má notář vypátrat, zda bylo domácí násilí skutečné, a ne jen účelově vyfabulované, když není detektiv, navíc za situace, kdy jeden z aktérů tohoto podezření již nežije?“ dodává právník a šéfredaktor časopisu Soudce Karel Havlíček. Podle Fialy je nesmysl, že k tomu, aby byl manžel vyřazen, stačí jen pouhý návrh na rozvod pro domácí násilí. Mělo by to být jen v případech, kdy je soudně prokázané.

Nezájem je třeba doložit

A jak je to s vyděděním dětí? V tomto případě nestačí napsat datum a svou vůli. „U potomků se musí doložit, že naplnili některou zákonem danou podmínku pro vydědění. Třeba dlouhodobý nezájem,“ potvrzuje Fiala.

Logické. Zákon tím chrání budoucí dědice před tím, aby dědění nepodléhalo rozmarům některých starších lidí, bývajících navíc mnohdy pod tlakem některých po majetku hladových členů rodiny.

V jednom z případů, který Fiala řešil, například dědeček vydědil vnučku pro dlouhodobý nezájem. Byla za tím druhá rodinná větev. Když věc posuzoval soud, zjistil, že v době, kdy bylo holčičce deset let, odešli rodiče i s ní do USA.

Tím se zpřetrhaly vazby a ona fakticky neměla možnost, jak jako dítě s dědečkem více komunikovat. V této kauze byla závěť zrušena.

Krade a je hrubý? Úřední záznam

Dlouhodobý nezájem potomka se dokládá v praxi třeba i deníkem, svědectvím sousedů, ošetřovatelů. Podle Fialy se většinou u soudu v tomto bodě nakonec ukáže, jak to opravdu bylo.

Zda je uváděný nezájem potomka, jako důvod jeho vydědění, třeba jen výsledkem tlaku části rodiny na dědečka či babičku ještě za jejich života, ve snaze vyřadit z dědictví bratra či sestru, anebo opravdu vnuk či vnučka na prarodiče kašlali a začali se zajímat, až když šlo o majetek.

Dalším z jasně doložitelných důvodů může být trestná činnost potomka. Třeba když je narkoman, alkoholik. A opět je zde domácí násilí, ne jen fyzické, ale i psychické vydírání, páchané potomky na starých lidech.

Anebo v bytech prarodičů či starých rodičů zkrátka kradou. Jsou to poměrně časté případy, i když se o nich moc nemluví. Rodiče či dědečkové a babičky ale nechtějí na své děti, respektive vnuky, podávat trestní oznámení.

Nechtějí, aby se věc pak přetřásala u trestního soudu. Stačí ale, že o každé situaci policie sepíše úřední záznam a ten se založí. U závěti v dědictví pak slouží jako písemný důkaz, pořízený v reálném čase, navíc evidovaný policií.

Marnotratnost! Většina žije na dluh

Na rozdíl od dřívějška lze podle nového občanského zákoníku potomka vydědit také pro marnotratnost. „Co to ale ta marnotratnost vlastně je, když si dnes půjčují a žijí na dluh téměř všichni?“ ptá se Fiala. Zákon odpověď nedává.

Jeho tvůrci, ostatně i jako u spousty dalších ustanovení, vycházejí z toho, že se to za pár let tzv. prosoudí. To znamená, že nejasný zákon mají vyjasnit vykladači zákonů, tedy soudci. Potíž je v tom, že každý soud­ce si to vykládá po svém, což je sice v souladu se zákoníkem, ale účastnící řízení a jejich právníci pak tonou v nejistotě.